Jsem ráda že žiju dnes

Můj syn si hraje se Sevou, to je momentálně u nás č.1. Na počítači neumí, protože jsme ho tam žádnou hru nenaučili a ani to nevyžaduje. Když přijdu do školky, všechny děti si normálně hrají - staví, lítají, kreslí - jako my, když jsme chodili do školy. Nebrala bych "dnešní dobu" tak tragicky, námi idilizovaná doba 50 let zpět a dál stála za prd, říkejte si co chcete. Lidi byli rádi, že se najedli - čeholiv, že měli 1 boty a že neonemocněli, protože se to u starších a slabších rovnalo rozsudku smrti. A ta pospolitos,soudržnost atd, byla dána tím, že v daných poměrech by solitér zahynul.Kdyby si vzájemně tehdy lidé nevypomohli,neměli by často ani úrodu, proto ta soudržnost.Staří žili s mladými,protože to jinak nešlo,ne proto že se měli tak rádi apod.Lidé byli možná kvůli tvrdému životu horší než dnes,citově otupělí, bez emocí.Nebo umí si někdo z vás představit,donutit dceru ke sňatku s někým,koho z duše nesnáší,jen proto že má krávu?Upřednostnit jedno silné dítě před slabším a zvýšit mu tak šance, protože se v budoucnu o mě jako starou postará?Dát jednomu dítěti majetek a druhému nic,aby se nedělil grunt?Moje babička,když jí bylo asi 13, jak chodila bosa,šlápla na střep a rozřízla si nohu.První,co ji doma čekalo,byl výprask bičem,protože doktor byl drahý a nemohla pak nějakou dobu pracovat.Děkuji pánu bohu, že žiji v dnešní "zlé" době.