rozumim Ti .-)
Pred par mesici jsem na Obilnaku porodila svoji druhou holcicku, opet cisarskym rezem. Tentokrat po dlouhych hodinach kontrakci. Podepsala jsem asi deset papiru, odmitala jsem ruznou chemii co mi kazdy hned cpal. Odmitla jsem i vyvolani, po jiz prodelanem cisari mi to neprislo rozumne. Nakonec primar stejne rozhodl o cisarskem rezu. Na vetu "bud cisar nebo se pak sejdeme u soudu az se neco stane a podepisete mi to tady" uz jsem po celem dni v porodnici nemela silu. Mala byla velika, hlavicku bokem,.. asi to tak melo byt, ale mrzi me to. V zahranici je normalni mit psychologa po porodu cisarskym rezem nebo jinem narocnem porodu, tady se tak clovek maximalne dozvi, ze ma stesti, ze spousta zen by rada rodila cisarem a nikdo jim nechce vyhovet, ze nevim co je porod... A pak muzu pokracovat v cteni clanku, "rodila jste cisarem, vase dite bude mit astma"... Dulezite je se s tim vyrovnat a jit dal. Porad mam v hlave co by, kdyby,.. Vim ze maminky postizenych deti tech otazek maji v hlave asi vic. Ale nikdo predem neurci jestli z deti narozenych tou nejkrasnejsi prirodni cestou nemuzou vyrust mene "kvalitni" lide nez z detich kteri ten start do zivota nemely jednoduchy. Znam kdysi pul kilova dvojcatka, narozena hodne predcasne cisarem a jsou to ti nejlepsi kluci na svete .-). Porod je start, ale cesta je dulezitejsi .-)
Odpovědět