Viděla jsem rodit kočku...

... několik koťat. Fascinovalo mě to. Sama samotinká si s tím poradila, koťata olízala, placentu a vše kolem toho sežrala ... Kdo jí říkal, jak to má dělat ? Nikdo jí nepomáhal.
Obdivuji Váš pocit: Někde hluboko v duši víme jak porodit, jen se musíme naladit na moudost ukrytou v těle, schovanou pod racionální myslí a nebát se.
Já jsem rodila "jen" dvakrát, pokaždé v porodnici (celkem i ráda v porodnici), pocit, že vím jak porodit jsem ani po přečtení chytrých knih před porodem neměla. Asi tam hluboko někde bude, ale spoléhat se na něj - bych se bála. Vím, že to ve většině případů dopadne dobře, ale kdyby náhodou ne, celý život bych si to asi vyčítala. Zážitek z narození dítěte (byť v porodnici) je krásnej i tak, čert vem doktory, nástřihy hráze, holení, šití ... mám dvě krásný zdravý děti, přišly na svět bez problémů a trápit se tím, že to bylo v porodnici mi už připadá zbytečné.