druhá strana mince

V autorkou popisovaném případě považuji střídavou péči za peklo, pravděpodobně pro všechny tři zúčastněné strany (on ten otec taky moc šťastný nebude, když se k exmanželce ani nedokáže otočit obličejem a pozdravit ji).

Na druhou stranu prostý nesouhlas matky by byla dost jednoduchá cesta, jak jakoukoliv střídavou péči pro jakéhokoliv otce smést se stolu. Což taky není dobrý nápad.

Myslím, že je potřeba povinná mediace v případě neshody, větší dozor sociálky (nebo jiné instituce) nad situací dětí ve střídavé péči, pokud o to jeden z rodičů požádá... prostě nebrat žádné rozvodové uspořádání samozřejmě jako housku na krámě, obzvlášť, pokud se na něm rodiče neshodnou. Pravda bývá složitá. Otcové si někdy (v mém okolí bohužel celkem často) představují střídavou péči jako "ty se budeš o všechno starat a u mne bude dítě týden spát" - včetně převážení špinavého prádla; matky naproti tomu zhusta vnímají jakoukoliv nepečlivost otce jako hrůzu největší...