Vezmu to z druhého konce

Dcera odmaturovala na odborné škole. Po škole v podstatě na vysokou jít nechtěla, byť si přijímačky zkusila. Nedostala se a konstatovala, že je v podstatě ráda, že se raději půjde ještě vyučit ve své oboru. Ovšem učební obory jsou ve velké míře zrušené, takže na nejbližší učiliště s tímto oborem dojíždí 90 km. Platíme jí internát, stravu a veškeré potřeby, co do školy potřebuje. Chtěla by se vyučit ještě v jednom mírně příbuzném oboru, ovšem ten je taky zrušený, jediná škola je 80 km daleko a pokud nechce absolvovat celé tři roky i s občanskou naukou a podobně, budeme to muset platit (a ne málo). Kombinované studium holt už zadara nemají. Takže pokud to správně počítám, její vyučení mě bude stát totéž, co vysoká škola. Proč všechno měřit vysokou školou? Není to o celkové dosažitelnosti vzdělání, pokud nemluvíme o standardních základkách a středních školách? Dneska je vlastně luxusem i ten výuční list, pokud dítě nechce být kadeřnice, kosmetička, kuchařka nebo servírka, to se dá zvládnout úplně všude.