Je to otázka kvality školství

Autor by si měl položit několik otázek:
1. Co se dítě na učňáku naučí? Pokud jen chlastat, kouřit, fetovat nebo chodit za školu, tak tam rozumný rodič dítě nedá. Kvalita učňáků je dneska tristní. Proč? Protože učeň je drahý špás. Státní školství na to nemá prachy. Dřív chodili učni na praxi do podniků, kam můžou jít dneska? K instalatérovi? Proč by se instalatér zlobil s učněm, který nic nemůže a kterému by měl vytvořit podmínky a něco ho naučit? Aby si zadarmo nebo za pár šušňů vychoval konkurenci? Proboha, proč by to dělal? Když si lehne doma na gauč, tak si aspoň odpočine nebo se klidně může věnovat svému vzdělávání nebo dětem, bude to mít větší hodnotu.

2. Jaká je úroveň učilišť? Tristní. Učiliště nemají peníze na stroje. Víte, kolik stojí soustruh? Moderní soustruh? A další stroje? Jestli má autor dojem, že učni dá do ruky hoblík nebo pilník a vychová z něj soustružníka nebo truhláře, tak je na velkém omylu. A to není jen soustruh, fréza nebo další mašiny, to je taky materiál, který učeň občas zmrší. A pardon, kolik je na trhu třeba kosmetiček nebo nehtových modelérek?

3. Ví autor, že učňům se za jejich "práci" musí platit? A že pokud zničí mašinu, kterou je pak třeba opravit nebo dokonce vyhodit, že za škodu neodpovídá? Praxe u soukromníka bude fungovat jen tehdy, pokud si bude chtít řemeslník ze svého potomka vychovat následníka, aby převzal jeho živnost. Pak mu ukáže řemeslo v celé jeho kráse. Ale proč by to dělal pro cizí dítě? Nechci být špatným prorokem, ale myslím, že se v budoucnosti dočkáme doby, kdy učni budou nejen makat zadarmo, ale za možnost vyučit se u šikovného řemeslníka budou sami platit.