24.4.2015 14:09:58 Filip T.
Lze to shrnout ve zkratce
Co se mě týče, dá se to shrnout do pár řádků. Odměňování za domácí práce je škodlivá motivace, adresný chválení je v zásadě žádoucí, stejně jako to, že není od věci, když zahrne i ten navazující kontext. Vyjadřování hrdosti má bejt vztažený k obecnějším hodnotám a osobně bych přidal, že třeba taky k situacím, kdy někdo překoná s velikým úsilím nějaký překážky.
Co mi teda zásadně nesedí: nevidím na tom, že někdo dělá tolik, aby mu to stačilo na jedničku, dělá na 60 %, dělá do výše svýho plat atd., nic špatnýho. Stejně jako nevidím nic špatnýho na motivaci "co z toho budu mít?" Nesmí bejt jediná, pokud nechceme mít kolem sebe samý zarytý egoisty, ale co si budeme povídat - je naprosto přirozená. Nikomu neberu, aby jel na 100 % svýho údajnýho potenciálu, ale všechny tyhle využití potenciálu atd. jsou nakonec podobně škodlivý jako ty autorama kritizovaný pochvaly.
"Dělat věci, jak nejlépe dovedeme" je hodnota stanovená autorama. Budiž, ať si ji zastávaj, ale je to hodnota vycházející z něčího osobního přesvědčení. Já zastávám názor, že určitý věci je vhodný dělat, jak nejlíp dovedu, ale u některých prostě stačí míň - do vejšky platu, do míry času a námahy, který jim jsem ochotnej věnovat. Docela chápu dítě, který dělá tolik, kolik stačí na jedničky, v českým vzdělávacím systému obzvlášť, protože k čemu mu bude, až se jednou na sklonku života ohlídne a řekne si: "Tak ve škole jsem se vždycky učil/učila tak, abych učivo uměl/a co nejlíp, a byl to ztracenej čas, kterej jsem mohl/mohla věnovat třeba válení se v trávě a koukání do oblak." Autoři tímhle dělají to samý, co kritizujou, dělání věcí co nejlíp je hodnotou samo o sobě a nezáleží na tý vlastní činnosti, je to snaha zavděčit se abstraktnímu vyššímu principu a to není nic jinýho, než když se dítě snaží zavděčit očekáváním rodičů.
Odpovědět