každá rada drahá

Prožívám odchod manžela podobně. Je to 10 měsíců, co do nás odešel se svou o 10 let mladší bezdětnou kamarádkou. Také to prožívám jako velkou křivdu, ublížení a nespravedlnost. K tomu se přidává spousta věcí, které musím "skousnout". Jako např., že o moje děti se stará a má na ně vliv někdo, koho jsem si sama nevybrala a koho vlastně nesnáším....a jiné. Jsem zvědavá, kdy mu budu schopná odpustit. Pokud si přivedu partnera, zase to budu mít těžší než on. Budu ho přivádět do dětí teritoria....I pro mě je to velmi těžké. Trápí mě nejistota budoucnosti, že nemám partnera za zády. Často, zjm. jak sednu do auta, tak mi naskočí myšlenky, jak ho i jí nesnáším, za to, co nám udělal. Vadí mi, že zničil dětem normální fungující rodinu. Každý den přijdou myšlenky či situace, které mi vyplaví slzy do očí. Snad to čas opravdu zacelí... Dělám taky spoustu věcí, které vím, že bych neměla....Takže naprosto chápu!