Článek mi připomíná

Článek mi připomíná agitky v duchu "Buduj vlast, posílíš mír".

Budu hrdá na to, že jsem Češka, ale jen tehdy, pokud budu mít být na co hrdá. Po r. 1989 jsem viděla zpustlé ulice, špínu, nepořádek - mnohdy jsem na Čechy nejenže nebyla hrdá, ale spíš jsem se styděla. Když jsem v Rakousku viděla nápisy "Češi, nekraďte", taky jsem nebyla hrdá, ale styděla jsem se za to, že jsem z Čech. Ano, dost se zlepšilo, ale ještě nemůžeme být se vším spokojení. Ta cesta bude určitě delší, než kdysi Klausem slibované dva roky utahování opasků. Jak si mám utahovat opasek, když vidím rozhazování, nekompetentnost, nepořádek? U nás se postavil kousek dálnice, je tu pár let a už se bourá druhý most, protože je nekvalitně postaven. To jsme to nemohli udělat rovnou a dobře? Mosty, co se stavěly v 19.století, jsou staré přes 100 let a jezdí se po nich dodnes. My zbouráme most po 10-15 letech. A tak můžu pokračovat. Zdravotnictví - bordel. Školství - děláme všechno proto, abych se přiblížili Somálsku nebo komu, ale rozhodně nemáme být na co hrdí. O učňovském školství radši nepíšu, to bych měla zkaženou náladu na celý den. Ale hlavně, že do normálních základech budeme integrovat nepřizpůsobivé, abychom je dorazili úplně.

Na co mám tedy být hrdá? Na to, že jsme z tohoto státu za 26 let vybudovali kolonii Západu?