Strašáci výzkumníci

Ti by nám nadiktovali i to, že nemáme ne prázdniny pro děti. Mimochodem, když jsem byla malá, tak jsem za nejkrásnější prázdniny považovala ty, když rodiče (a prarodiče) si s námi hráli člověče, chodili jsme na houby a sbírali jsme borůvky, šli pěšky na nějaký kopec, koupali se u rybníka. Když jsme pak začali jezdit na "povinné dovolené" do cizích zemí, nejvíc jsem byla ráda, když rodičům došly prachy a daný rok jsme si mohli lebedit v České kotlině. Lidi, nebojte se mít děti, vyrostli jsme a vzdělali se i bez věcí, do kterých nás nepřímo honí statistikové - a to známe cizí jazyky, umíme hrát na nástroje, i nějaký ten sport člověk zvládl. Cestopisů je v TV taky dost a cizí země a názory se snadno dají sledovat i na i-netu.
Člověk je schopen se vzdělat a mít rád sebe i druhé i v málo penězích, pokud je skromný, laskavý a tvořivý, prachy jsou fajn, ale radostný život člověka včetně dětí peníze nezajistí. Ani hromada peněz. Možná snad ponechávají člověka lenivět.