22.9.2015 18:10:40 Jitka. Tři děti, čtyři vnoučata
Mé nejmladší dceři indikovali přerušení těhotenství v 15 týdnu těhotenství. Holčička měla tekutinu v levé části hrudníku. Ta utlačovala srdíčko a plíce doprava. Závažný problém hrozící úmrtím plodu. Pokud by došlo přeci jen k porodu, hrozilo by úmrtí. Když se dcera ptala lékaře-v Hradci Králové-, bylo ji řečeno, že nikdo neví, proč se tak stalo. Zjišťovat to nebudou, to by stálo moc peněz. Snad od cév..... Je prý možné odsátí tekutiny, ale ta se prý stejně vrací. Takže potrat! Dcera se měla rozhodnout velmi rychle. Kdo nezažil, neumí si to představit. Hrůza, bezmoc, bolest.
Musím říci, že přístup lékařů na gynekologii byl otřesný. A to doslova. Jedno ze zdůvodnění, proč se má rychle rozhodnout bylo, že by později museli udělat ohledání!
Podpora-žádná! Když dcera na další kontrole v Hradci lékařům řekla, že to nevzdává, že budeme konzultovat i jinde, lékař ji řekl, ať si nemyslí, že tady budou dělat něco, co si vymyslí jinde!
Ale nevzdali jsme to. Naštěstí jsem zdravotník, takže jsem hledala pomoc dál.
Motol byla naše záchrana. Doslova. Stačilo po telefonu vysvětlit situaci, a objednali nás na vyšetření. Situace holčičky byla opravdu vážná, ale nabídli řešení. Už jen ta šance byl zázrak! Vysvětlili situaci. Mudr. Vlk-(i sestřičky)tímto jim moc děkujeme-. Nyní to hodně zkrátím. Řešení nakonec nebylo třeba. Tekutina se před výkonem začala sama vstřebávat. Zázrak, i když nejsem věřící.
Snad to bylo i uklidněním dcery.
Jezdili jsme do Motola dále na kontroly. Každá návštěva byla radostí.
Nyní máme měsíc vnučku. Plíce i srdíčko má zdravé. Dokonce měla více jak čtyři kila
.
Ale být stále v Hradci Králové....
Musím říci, že v této situaci jsem se styděla, že jsem zdravotník. Kde je etika, která by především ve zdravotnictví měla být na jednom z prvních míst?! Jitka