Zažívám to samé

Zažívám to samé. Zkusila jsem si rozebrat důvody, proč je můj tříletý syn naprosto bezproblémový ve školce a doma je to nekončící konflikt (šatnu MŠ nevyjímaje). Je to tak, jak píše v odpovědi pan psycholog. Je třeba si ujasnit, kde jsou Vaše hranice. Já jsem zjistila, že je pro mě chování syna v šatně natolik stresující a zároveň mi ubližuje, že jsem mu udělala přítrž. Jednou, po takovém incidentu jsem se na něj v autě při cestě domů opravdu velmi spontánně a přísně rozkřičela, že dneškem tohle chování v šatně skončilo. Nechala jsem průchod svým emocím a opravdu zcela vážně jsem mu vylíčila, jak se chovat nebude a co od něj očekávám. Bylo to něco v tom smyslu, že je to naposledy, co se něco takového stalo. Jezdím pro Tebe do školky ráda, vždycky se na Tebe těším a nedopustím, aby ses choval tak, jako by to pro Tebe byla samozřejmost. Odedneška mě vesele pozdravíš a naprosto spořádaně půjdeme domů. Když si k tomuto výčtu přidáte pár decibelů, byla to domluva více než dostačující. Od toho dne se nic takového už nikdy nestalo. Doma je ale vše při starém - je to věčný problém naprosto se vším - problém je čištění zubů, jít do vany, pak jít z vany, jít spát, jít ven - nic a hlavně nikdy se to neobejte bez jeho pláče a křiku - a trvá to už doslova několik let. Až teď mi došlo, že to taky musím změnit. Na začátku musím přiznat, že naše domácnost je v šíleném chaosu, bez jakéhokoli řádu, já i manžel jsme neustále ve stresu z práce, atd. Je třeba najít systém sama v sobě - pak už to půjde. Já s vlastní změnou začala včera a jsem sama zvědavá, jak to dopadne. Beru to ale jako povinnost a radost zároveň, protože chci pro syna klid, který si zaslouží. Hodně zdaru. Aňa.