Zajímavý článek

I když možná až moc vyhraněný (pořádně žvýkat a jíst v klidu u rodinného stolu a ne u televize, považuju za zcela normální, žádnou náboženskou ritualitu bych za tím nehledala).

Ale říkám si, že by mě leckdo mohl za takového orthorektika považovat

Přitom by se mohl jen domnívat, jaké přesně jsou moje pohnutky a zda opravdu "je to jen o jídle", nakolik trpím úzkostí, když jsem nucena najíst se jinde, nebo jestli mám zapotřebí nadřazovat se jiným.