Re: Z toho mi vychází,

Ráchel,

tak já jsem to, jestli má někdo dítě nebo partnera, vždycky považovala za výsostně soukromou věc a svoji zbytečnou starost.

Navíc myslím, že elementární míra selského rozumu / empatie napovídá, že buď to ten člověk tak má, protože to tak CHCE mít (partnera nebo děti nechce nebo zatím nechce), a pak je uhozené se ho ptát, proč to nemá jinak (a třeba insinuovat, že je divnej), nebo by to chtěl změnit a nedaří se mu to, a pak je to taky uhozené, protože v takovém případě je pravděpodobné, že ho to asi dost mrzí, a asi s tím nemůže nic udělat (kdyby mohl, tak už by to jistě udělal).

Ale je fakt, že pro mě je to jednodušší v tom, že si nemyslím, že je nutné mít dítě nebo partnera za každou cenu, a je mi úplně jedno, jak to maj jiní lidi.