Milá Jano,

svoje první dítko jsem na svět přivedla cca o měsíc později než vy, takže to mám také ještě v živé paměti včetně toho horkého počasí.
Váš článek mě dost překvapil. Působí na mně místy přemrštěně a přecitlivěle (budiž, v těhotenství je přecitlivělost obvyklá) a pasáže o porodnici, nezlobte se, až hystericky. Těžko se divit, že jsem v porodnici také (i v tom horku) musela občas čekat až na mně přijde řada. Nějak mě nešokovalo, že nejsem v porodnici jediná a všechno se netočí výhradně okolo mně. Ani mě nenapadlo připadat si kdovíjak zneužitá něčím tak normálním jako je běžné předporodní vyšetření případně sepsání porodopisu. Obraty jako "intonace prodavače koní, slepičárna, přehřáté peklo..." Můžu se mýlit, neznám vás, ale z toho textu mám dojem, že vám by se nezavděčil ani personál se svatozáří.
Určitě je moc dobře, že je dnes už možné rodit doma. Pro vás by, mám dojem, porod v porodnici byl čirým utrpením, stejně jako pro zdravotníky, kteří by se o vás měli starat. Už jen proto, že by vám určitě radili, že kontrakce je smysluplnější a účinnější správně prodýchávat než „prokřičet natolik, že jsem se víc bála o hlasivky“.
Já jsem měla porod v Jičínské porodnici naprosto v pohodě, personál se choval neskutečně hezky, vstřícně a profesionálně zároveň, nemůžu si stěžovat půlkou slova a budoucí druhé dítě tam půjdu s lehkou hlavou klidně porodit znovu. Pokud vám vyhovuje rodit doma se známou a osvědčenou PA, moc vám přeji, aby to byl pro celou vaši rodinu i pro vás opět tak hezký a poklidný zážitek jako porod Honzíka.