Děkuji za odpovědi

Moc Vám všem děkuji za Vaše odpovědi. Určitě mi pomohou, děkuji moc. Když jsem mluvila s třídní učitelkou, řekla mi, že Matouš je takový třídní idol, že by snad všichni chlapci ze třídy chtěli být stejně šikovní a hezcí jako on. To mu teď prý stouplo do hlavy a myslí si , že je snad pán světa a může se ke každému chovat jak chce. Já, když jsem chodila do školy, jsem na tom byla úplně opačně. Na základce mě každý mohl využívat a měla jsem skoro samé falešné kamarádky, které se mnou bavili jenom proto, abych jim dala opsat úkol, nebo písemku. O to víc mě trápí chování mého syna a mám pocit, že je to všechno jen MOJE vina a musím neustále přemýšlet o tom, co jsem asi udělala špatně.
Už jsem si s ním v klidu popovídala. On mi řekl, že je mu to teď líto a že to už neudělá, jenom kvůli mně, abych se prý kvůli němu netrápila. Nevím, jestli je to proto, že mě má rád, nebo proto, že už to nechce řešit (doufám, že ta první varianta), ale přesto mi to nestačí. Po přečtení příspěvku od Xantipy pravděpodobně pozvu k nám domů rodiče toho chlapce, kterému ubližovali, i to dítě samotné, aby se všechno vyjasnilo a možná, aby se z chlapců stali kamarádi. Myslíte, že to dobrý nápad? Opět by mne velmi zajímal Váš názor...
Helena

PS: Můj manžel sám uznal, že to přehnal a slíbil mi, že to již neudělá, ale že měl vztek, protože tohle by ho nikdy nenapadlo... Ale, prosím, nemyslete si, že je to nějaký sadista. On není. Má Matouše moc rád a s chladnou hlavou by to neudělal, věřte mi. U mladší dcerky (7) nikdy tresty tohoto typu nepoužil (ještě štěstí, že je momentálně se svou třídou na ŠVP a o ničem neví).