Maceško,

máš můj velký obdiv. Tvé článečky se kouzelně čtou, ač chápu (nebo alespoň se snažím chápat) co jste museli vše překonat, tak z tvého vyprávění není cítit žádné zklamání či únava, je to velká inspirace a povzbuzení pro všechny bio i náhradní rodiče. Hodně z tvých článečků čerpám a snažím se svět vidět jinýma očima.

Přeji celé tvé velké rodině moc štěstí a vzájemného porozumění (apropó už teď vím, že bych nikdy nelitovala, kdyby si Nikča dovedla domů jednoho z tvých dvou synů - jenže ten věkový rozdíl asi nepřekonám :-(( (nechcete si najít ještě chlapečka tak cca 10 let :-))).

Celá tvá rodina má můj obdiv.