Tělo a život ženy

Ahoj Zuzano,
díky za tvůj zajímavý příspěvek. Mám doma jeden český překlad z německého originálu (r.1920) porodníka z Mnichova Dr.Max Nassauera s názvem „Tělo a život ženy“. Z knihy je také zřejmé, že chránění hráze ženy porodními asistentkami či lékaři během porodu před natržením bylo považováno za samozřejmost.

Cituji z knihy:…dříve rodily ženy v sedě, na židli porodní, jež byla přinášena do domu rodičky. Byly to židle skládací a měly některé výhody proti lůžku. Vyšly však z módy , ačkoliv byly dosti praktické…..

Vnitřní vyšetření rodičky není bez nebezpečí, proto nutno je co možná omeziti. V normálních případech postačí lékaři zcela vyšetření vnější.(To byli ještě porodníci manuálně zruční a pohmatem přes břicho uměli určit, jak porod postupuje a v jaké poloze dítě je. Uměli pracovat na rozdíl od současných „moderních“ porodníků s břichem. Teď na to používají ultrazvuky a tato zručnost u porodníků mizí)
…..

….V poslední části období vypuzovacího(zde žena leží na boku, dýchání je ve vzpřímených polohách vsedě, ve stoji, v kleče.. trochu jiné), kdy hlava dětská překonala šťastně odpor štěrbiny stydké, nesmí rodička při vypuzovací bolesti tlačiti, nýbrž musí trhavě namáhavě vydychovati s otevřenými ústy nebo hlasitě křičeti, aby hráz zůstala neporušena. Lékař nebo por.as.chrání hráz, když hlavička prostupuje (rodička leží na boku a nenastřihávají jí hráz)……

….Trhliny hráze se vyskytují i je-li porod řízen nejlepším porodníkem: příčinou jejich bývá neodolnost útvarů hráz tvořících…Proto nečiňme pomocnici porodní výčitek, roztrhne-li se hráz;uvedli bychom ji tím snadno v pokušení, aby zatajila menší a prostřední trhliny hráze, což by později bylo ženě velmi nepříjemno…


Velmi zajímavý je jeho názor na porod doma nebo v ústavu.
Cituji:…Je jistě módním zvykem uchylovati se do ústavů a klinik. Nynější střízlivý čas tím zničil vlastně účel zřizování domácnosti, rodiny, její nejkrásnější symbol:narození dítěte….

…skoro všechny porody mohou se odbýti doma za lékařského přispění. Jen ve výjimečných případech poměry domácí nestačí. Tu jest vždy dosti času a příležitosti dopraviti rodičku na kliniku….
….Ve válečných létech(1914-1918) přibylo velmi porodů na klinikách, poněvadž v domácnosti nedostávalo se uhlí, potravin, ženy neměly náležitého ošetření. Avšak potvrdilo se mé mínění. Většina žen, jež slehly v různých klinikách, prohlásila, že z různých důvodů příště porodí raději doma. Na klinikách a v porodnicích, kde jest vždy větší počet rodících žen a šestinedělek, jest nebezpečí infekce vždy větší nežli doma, kde jest také větší klid. Rodička neslyší bolestných výkřiků druhých žen, neruší jí ani dítěte pláč druhých dětí, má svou ošetřovatelku, svou rodinu kolem sebe. Šestinedělka musí býti ovšem zbavena všech domácích starostí!….

A ještě přidám názory již na Rodině zmiňovaného pražského porodníka od „Apíka“ A.Doležala na tutéž problematiku z odborné učebnice Technika porodnických operací (1998).
Tlačení v druhé době porodní se uskutečňuje v různých polohách; v Irsku a Velké Británii na boku, u nás většinou v poloze na zádech. V současnosti je renezance používání modifikovaných porodnických stolic, kde se uplatňuje efektivnější využití lisu, pro operativu se nehodí (rozuměj pro nastřižení hráze se nehodí poz.Jana).
Episiotomie
(Řecky episeion-obscénní slovo pro ženskou hanbu)
Při lékařsky vedeném porodu má v této době klíčové postavení episiotomie, která rozepjatou hráz protíná. Je to většinou první operativní úkon, který začínající lékař vykonává (jistě je také hodně zkušený, že poz. Jana), je to nejrozšířenější porodnická operace, která ani není jako operace vnímána (z pohledu ženy to asi tak není? poz. Jana) a mezi operativní porody vykazována.
Multypary rodící sine (bez nástřihu) jsou adeptky pozdějších rekonstrukčních operací pro descensus, event.prolaps (výzkumy nic takového nedokázaly pouze subjektivní názor pana prof. Doležala).Episiotomii u nynější populace, která žije bez žádoucího tělesného pohybu, je nutno považovat za úkon, který jejich hráz chrání před nepravidelnými poraněními…..


Jen mi není jasné, proč do toho A.Doležal zahrnuje celou populaci i tu, která se hýbe a sportuje. Proč například byla provedena episiotomie mé babičce u posledního šestého porodu v porodnici? Bylo to v době, kdy se porody začaly přesouvat do porodnice. Moje babička porodila všech pět dětí bez episiotomie, na kolenou, doma (dva porody s PA a tři bez PA, ta nestačila doběhnout). Po těch pěti porodech vedla stejný život jako před nimi ( s přibývajícími dětmi bych řekla, že se stále „větším žádoucím tělesným pohybem“). Na poslední šestý porod se nechala zlákat do porodnice. Výsledek jak líčila celé rodině byl: porod na zádech, episiotomie a odebrání dítěte, následovala poporodní deprese.Poporodní depresi po pěti porodech doma nepocítila. Vždy říkala, že ten poslední porod byl nejhorší zážitek v jejím životě. Zanevřela tak na doktory, že už nikdy do své smrti(umřela doma) žádného nenavštívila. Zemřela v devadesáti devíti letech. Já jsem si vždy myslela, že moje babička to tak trochu s tím šestým porodem v nemocnici přehání. Teď už ji věřím, ale musela jsem si to vyzkoušet v porodnici ÚPMD Podolí v Praze na vlastní kůži.