Re: Poruchy příjmu potravy

ahoj Zuzko*
myslim,ze by bylo pro vas obe tvorive,kdybyste si promluvili o tom,proc Adelka nema chut k jidlu. Zeptat se ji, co by chtela k veceri, snidani, obedu... prilezitostne. Rozhodne ne kazdy den. Mluvit o jidle asi tak casto jako o jinych vecech. Ani vic ani min. Nesmi se to vytlacit a nekomunikovat o tom a take to nesmi byt kazdy den hlavnim tematem rozhovoru.
* A treba at s Tebou nekdy Adelka pripravi veceri. A nekdy jezte treba pri svickach... (treba o nedelich, nebo nejake dny, ktere uznas sama za "mimoradne a hezke" at se s jidlem pro Adelku vaze take nejaka hezka a mila vzpominka, zkusenost)
*no, je hodne tezke radit , sama jsem prosla anorexii a bulimii a vim, ze o tom vlastne nic nevim. Ze si nemuzu byt sama se sebou jista. Ale to, co mi pomohlo, byl a je, pristup meho pritele. Laska = prijeti, neodsuzovani, nedomlouvani, nevycitani, ale jasne stanovisko, jak veci vidi, co mysli ze je dulezite a co by rad, aby bylo (ohledne jidla) * nezmerna trpelivost a pokazde vyslechnuti "stale se opakujicich" strachů a pripominek k jidlu z me strany
**
Drzim pesti, a preji hodne sily a duvery mezi Tebou a Adelkou*

JAJDA