Zrovna jsme se vratili

Zrovna jsme dorazili z "půldenního" výletu. Nebylo to tak hrozné jako v článku, ale narazila jsem na jiné věci.
Kde vlastně na kole jezdit?
Mám dvě děti (6,5 a 4,5), obě jezdí již docela dobře a tak jsem se odhodlala a řekla si, že již vedle nich nebudu běhat, ale že si vezmu také kolo a uděláme si opravdový výlet.
Cílem byl 6 km vzdálený domek mé babičky, kde jsme si naplánovali i občerstvení.
Ptázkou ovšem zůstává, kudy vlastně jet s takto malými dětmi? Po silnici? Po chodníku?
Ve městě buď jedeme všichni na chodníku, nebo kde to jde (chodník je vpravo) jedu já po silnici a děti po chodníku, mnou neustále napomínané k opatrné jízdě. Naštěstí většina cesty vedla po cyklistické stezce, nebo lesem či polní cestou.
Nejhorší z celé cesty byl asi 100 metrový usek, který jsme museli překonat po silnici. Sice málo frekventované, ale poměrně úzké a z kopce. Ještě teď mi v uších zní zvuk, několika tak odhadem ke 100 km/h se řítících aut, které se okolo cyklistů i s tak malými dětmi ani neobtěžují zpomalit. Hrozné. Díky tomu jsme se zpět raději vraceli průmyslovou zónou, kde o víkendu nikdo nechodí ani nejezdí. Nedávno jsem někde četla úvahu, že chodník není pro cyklisty, je pravda, že mě také rozčiluje, když po chodníku jede 20-ti letý mladík nepřiměřenou rychlostí. Ale co s dětmi, podporovat jejich jízdu na chodníku? Ano, i u nás existují cyklistické stezky, ale než se na ně dostaneme musíme tak 2 km projet městem.
Naštěstí jsme doma a zdraví, tak se můžeme chystat na další výlet, třeba i delší.