Re: dotaz pro Kopretinku/Psychouse

Šáry, to je strašně těžká otázka. podle mně je lepší itegrace se zachováním vlastní kultury. Jenže to nefunguje tak lehce, jak se zdá. Chyba se stala už dávno, kdy se vmísila jedna velmi odlišná kultura do druhé. To prostě nemůže dělat dobrotu, ta odlišnost je příliš velká. Ale co s tím teď? Já vidím mnoho optimistických věcí, ale také mnoho skeptických. Obávám se, že naprostá integrace asi těžko nastane ( tím myslím životní návyky, tvůj bod dvě). Ke zmiňované snaze o dobré vztahy pouze ze strany bílých jen malá připomínka, že není v historii ani památka po národnostní nesnášenlivosti ve smyslu Rom diskriminuje bílého. proto ta snaha musí vycházet především od nás. To, že nevychází od Romů v takové míře je také dáno jejich odlišností, jejich vztahem k budoucnosti.
Jen pro dokreslení malý příklad. Ta integrace je podobná otázce přijetí či nepřijetí Turecka do EU. Jejich islámská kultura je od Evropské natolik odlišná, že to prostě opět nemůže fungovat. Vezmi si třeba otázku trestu smrti. Většina Čechů by ti odpověděla, že by trest smrti nerušila, ale když byl u nás zrušen, nebyl to žádný zásadní zásah do naší národní kultury a identity. Ovšem pro Turecko, je to věc absolutně nepřijatelná a ohrožující samotné základy kultury. No a podobně je to s odlišností naší a Romské kultury. Když národ přijde o svou kulturu, vede to k morální devastaci. To dobře popsali antropologové, kteří studovali původní národy. Jsou výborně popsané jejich úpadky poté, kdy se do nich vmísily prvky naprosto odlišné situace. Vždy došlo k devastaci morálních hodnot.
Já nevím, Šáry, to je těžké, dá se o tom mluvit celé dny z různých pohledů a stejně se pořádné věci nedobereš. Já si myslím, že je dobré znát některé zákonitosti Romské komunity a pozadí jejich problémů, proto jsem psala svůj příspěvek. Pokud jsi získala pocit, že jsem kdovíjaký odborník, tak to nejsem, ačkoli se tou otázkou zabývám a s těmi lidmi pracuji.