Re: Milé kojící maminky,
Souhlasím. Myslím, že jsem poměrně tolerantní člověk, ale to, co si lze přečíst o "exhibujících kojících matkách", to už nadzdvihlo i mě. A vrchol všeho je, když se tu dočteme, že jako kojící matky odsuzujeme ty, které nekojí. Byla bych ráda, kdyby kdokoli, kdo si něco takového myslí, odcitoval přesně, kde se to na této straně dočetl.
Synovi bude brzo 9 měsíců, stále kojím, pokud je to nutné, i na veřejnosti. Tím myslím, že odcházíme z domu najedení a případně nakojení, ale přesto někdy dostane hlad či žízeň. Když byl menší, kojil se po 1-2 hodinách - to bychom se vůbec nedostali ven, kdybychom trvali na kojení doma. Samozřejmě se snažíme vybrat klidné, pokud možno skryté místo, ale někdy je to těžké.
Nechápu, jak si vůbec někdo může myslet, že to je exhibice!!! To se domníváte, že dětem nedáme jíst doma a chodíme kojit výhradně na ulici?! Nejlépe k pokladně v supermarketu, jak tu už padlo.... Je to opravdu smutné. Kde se v lidech bere ta netolerance, nedostatek víry v druhé, lásky a takového toho "člověčenství"? Ten pocit "já jsem dokonalý a kolem jen samí blbci". Škoda slov...
Jen bych ještě ráda dodala k odstříkávání - kromě toho všeho, co tu padlo - je to nevhodné, nehygienické (a to zvláště v termotaškách - to je přímo inkubační médium, koledujete si o průjem u mimíska), naprosto zbytečné, když můžu nakojit, atd.- u nás (a jak vím od jiných maminek, tak nejen u nás) byl problém mléko odstříkat. Šlo to opravdu velmi špatně (i těsně po kojení, kdy je to snadnější), trvalo to dlouho, moc potom bolela prsa a malej stejně nic z lahve nevzal. Je to opravdu jen nouzové řešení a ne pro každého. A o těch mokrých tričkách ani nemluvím. V tomto ohledu chápu Sylvii - mně se to čas od času přihodí i teď, a to jsem si myslela, že už by to mohlo přestat.
Odpovědět