Obdiv

Milá Maceško,
čtu pravidelně Tvé příspěvky. Nelze než Tě velmi obdivovat.
Taky jsem si přála velkou rodinu,ale nepodařilo se. Po mnoha letech máme krásnou holčičku, od jejích 6 týdnů chodím na plný úvazek do práce, kojím, mám paní na hlídání. Té práce jsem se z mnoha důvodů nemohla vzdát / a důvody finanční opravdu nehrály roli/.Práci mám náročnou, a tak kromě ní, dcery a domácnosti nic jiného nestíhám. A to mi hodně pomáhá manžel. Cítím velkou radost, že máme dítě a ještě větší úúúúúnavu!
Proto Tě bezmezně obdivuji, jak to máš všechno promyšlené, zorganizované, zkrátka bydlí u Vás LÁSKA a klape Vám to!!!
Máš čas čistě jen na sebe? A jestli ano, jak to děláš? Já jsem se na sebe úplně "vykašlala", mám sebe v pomyslném žebříčku hodně hluboko. A není to dobře, říkají psychologové a i já to cítím...
Zdravím Tě a o b d i v u j i.....