Odpověď po dvou letech

Koukám, že si píšeme s hodně dlouhými odstupy. Ale já teď jsem doma nemocná a tak bloumám po netu. A tu jsem narazila na svůj příspěvek. Koukám, co jsem to tak mohla psát k adopci, sama adopťátko nemaje (tedy má ho brácha, klukovi je už 19 a jako by tátovi z oka vypadl....).

Ale k dotazu: kamarádovi nakonec dala sociálka pokoj, ale to až poté, kdy si na ni stěžoval (někde na kraji, což byl její nadřízený orgán či co). Ona k němu chodila třeba ráno v půl osmé a začala holčičku zpovídat, takže Klárka přišla pozdě do školy...
Nakonec to všechno dopadlo tak, že si jeho manželka ten odchod do ciziny rozmyslela a asi po 4 letech se naráz chtěla vrátit. Ale tehdy si kamarád postavil hlavu, že když bude chtít, tak může holku vidět, nebo ji vzít na výlet, ale zpět domů ji už nechtěl... A asi před půl rokem se oženil znovu - s jinou slečnou, o dost mladší, ale teď spolu čekají mimíska. SNAD to vše skončí happyendem.
Ahoj
Simča