Re: Zní to jako pohádka... :o))

Článek byl skvělý,bezva se to čte,ale ten strach,kdyby se to nepodařilo musí být strašný.
Jsem matka 3 dětí,které jsem rodila v porodnici u všech s odstupem skoro 4let a vždy to bylo o něco lepší.
Všichni tři měli 10dní zpoždění,takže jsem rodila 1-2,5(u každého jinak(dní po provokačkách.U všech jsem při porodu dostávala kyslík,protože jejich tep klesal a u všech jsem musela být nastřižená.Takže bych nerada toto absolvovala doma,měla jsem pocit ,že přeci jen doktoři a přístroje jsou na dosah,kdyby se něco zvrtlo.Ale i přesto jsem si děti okamžitě po porodu vyžádala,aby mi je dali na prsa a hned je mohla nakojit.U prvního to bylo dohadování,ale nedala jsem se. (Jsem vystudovaná dětská zdr. sestra- a tak jsem byla dotěrná).Byl to velmi skvělý pocit radosti a za nic na světě bych to nevyměnila.U prvního porodu jsem měla štěstí na sestřičku,byla to moje kamarádka(náhodou)a bylo to fajn,ikdyž jsem byla dost stydlivá.Ale neměla jsem štěstí na lékařku,ta byla dosti protivná,možná protože jsem rodila pozdě večer. Ale to by nemělo být.
Takže nikoho neodsuzuji,jen závidím jejich odvahu.Ale i kdybych měla možnost,já bych rodila opět v porodnici.Je to věc matky,dítě je v jejich rukou,ale nikdy nemůže vědět co se může stát.
V porodnici se už mnoho věcí změnilo,u dcery před 3lety,jsem si mohla vybrat v jaké poloze chci rodit,zda chci klystýr,oholit,mohla jsem pít,mohla jsem mít i manžela ,kamarádku nebo matku u porodu,ale já si nebyla jistá,zda je tam chci a pak to šlo rychle v noci a už jsem neměla čas rozhodování.
Takže teď to bude jistě ještě lepší.
Jinak přeji hlavně hodně zdravě narozených dětí kdekoliv a kdykoliv.