K VEGETARIÁNSTVÍ

Na svět můžeme působit kladně
nebo záporně. Kladné jednání přináší ostatním živým bytostem radost, harmonii a lásku. Záporné činy mohou
způsobovat úzkost, strach, bolest a utrpení.
Zvířata své jednání nemohou korigovat, neboť jednají pudově.
Ale člověk má rozum a cit a měl by být schopen konat tak,aby jeho činy působily v tom smyslu kladném a těch
záporných aby bylo co nejméně.
Jen pak můžeme hovořit o skutečně lidskémjednání a chování.

Jednou z činností, kterou člověk výrazně ovlivňuje sebe a své okolí je výživa a způsob získávání stravy.
V současné době existují dvě hlavní výživové koncepce.
Jednak je to tzv. konvenční euroamerická strava, což je
strava s vysokým podílem živočišných složek, tj. masa,vajec a mléčných výrobků.
Vedle ní existuje strava
vegetariánská, ať už jako laktovegetariánská strava, což je rostlinná strava s určitým podílem mléka nebo veganská strava, to je strava bez živočišných složek.

Porovnejme obě tyto koncepce – konvenční i vegetariánskou stravu s přihlédnutím k výše uvedeným
souvislostem.

Konvenční strava s velkým obsahem masa se získává za nesmírného utrpení živých tvorů, kteří jsou celý život drženi v hrozných podmínkách a následně zabiti, tak, aby se z jejich těl mohly vyrobit produkty,
sloužící k obživě lidí, kteří si je koupí. Ten způsob získávání stravy je příkladem záporného působí na
okolní svět.

Naproti tomu vegetariáni odmítají zabíjení zvířat za účelem získávání obživy a konzumují převážně rostlinnou
stravu. Je to projev soucitu, nenásilí a úcty k okolnímu světu.

Výhody vegetariánské stravy ve srovnání s konvenční vyjdou jednoznačně najevo při srovnání zdravotních účinků na člověka.

Lékaři, vědci a další odborníci provedli mnoho studií a zjišťovali, jak výživa ovlivňuje lidské zdraví. A prokázalo se, vegetariáni jsou méně nemocní, dožívají se vyššího věku a mnohem méně trpí závažnými nemocemi.

Lékaři totiž zjistili, že jsou určité
nemoci, u který je souvislost se stravou velmi výrazná. Je zajímavé, že to jsou právě ty choroby, kterými trpí
mnohem častěji lidé konzumující maso a bývají také nazývány civilizační onemocnění.
Patří mezi ně zejména rakovina, srdeční infarkt, cévní mozková příhoda,vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita a osteoporóza.

Rakovina je velká hrozba pro lidi, kteří konzumují maso. Výzkumy ukázaly, že laktovegetariáni mají o 25-50% nižší riziko výskytu této nemoci než
nevegetariáni, vegani o 75% nižší riziko a vegani, kteří konzumují syrovou stravu mají riziko nižší dokonceo 95%.


Také výskyt srdečně cévních onemocnění u vegetariánů je nižší než u nevegetariánů a to asi o jednu
třetinu.Vegetariáni mají nižší hladinu cholesterolu než nevegetariáni. Je dobře známo, že zvýšená hladina
cholesterolu v krvi je významným rizikovým faktorem vzniku srdečně-cévních onemocnění. Rostlinná strava
vůbec neobsahuje cholesterol, kdežto živočišné produkty ho obsahují vždy.

Obezita se dnes pokládá za závažné civilizační onemocnění. Češi patří mezi nejobéznější národy v Evropě. Pětina české dospělé populace je obézní.
Vegetariánská strava vede ke zhubnutí a udržení optimální tělesné hmotnosti.

Častým problémem, který se dnes objevuje u čím dále mladších lidí je osteoporóza, řídnutí kostí. Když vědci
srovnávali výskyt osteoporózy v populacích konzumujících převážně rostlinou stravu s populacemi
na konvenční masité stravě, tak závěrem bylo jednoznačné zjištění, že při vegetariánské stravě je výskyt
osteoporózy nižší.

Tento závěr byl překvapivý hlavně proto, že při konveční masité stravě je vyšší spotřeba vápníku než při stravě vegetariánské.
Proč tedy Evropané a Američané v současné době v takovém množství trpí osteoporózou?
Je to proto, že při stravě s vysokým obsahem masa dochází k překyselení organismu a následné neutralizaci
kyselin vápníkem z kostí. Vápník se pak vyplavuje ve velkém množství z organismu ven. Pak ani extrémně
vysoké dávky vápníku, které se objevují v některých výživových doporučeních nejsou schopny zabránit
rozvoji osteoporózy.
Faktory, které způsobují zvýšené vylučování vápníku z těla jsou zejména přítomnost živočišných bílkovin a nadměrného množství kuchyňské soli ve stravě. A jak známo, na živočišné bílkoviny je bohaté hlavě maso. A sůl, té je nadbytek prakticky v každém masitém produktu, ale i v jiných polotovarech a rafinovaných potravinách.

Zajímavý je vztah výživy a cukrovky. Cukrovka je metabolické onemocnění, které je charakterizováno zhoršeným zpracováním jednoduchých cukrů. Proto se lidé s cukrovkou musejí konzumaci jednoduchých cukrů vyhýbat.
Zajímavé ale je, konzumace jednoduchých
cukrů vůbec není příčinou vzniku cukrovky. Na vzniku a rozvoji cukrovky se podílí konzumace živočišných
potravin. Vegetariáni mají nižší riziko vzniku cukrovky,a to asi o 40% u žen a dokonce o 90% u mužů. Mnoho
diabetiků, kteří přešli na vegetariánskou stravu si tím i
upravili cukrovku. Pacientům trpícím cukrovkou je bohužel často doporučována dieta s velkým obsahem
živočišných produktů a ta jejich nemoc ještě zhoršuje.

Častým onemocněním u lidí konzumujících masitou stravu jsou žlučníkové kameny. Kameny způsobují záněty a vedou k nutnosti chirurgického odstranění žlučníku.
U vegetariánů je výskyt žlučníkových kamenů asi o 75% nižší.

Jak je vidět z výše uvedených údajů, masitá strava s sebou nese celou řadu závažných zdravotních rizik.
Kdo se jim chce vyhnout, tak tomu nepomohou mírné úpravy do té doby nevhodně složeného jídelníčku, ale je
třeba radikálně omezit živočišné potraviny a začít se stravovat pokud možno vegetariánsky.
V zemích Evropy a Ameriky si toto v současné době uvědomuje stále více zejména mladých lidí. Počet vegetariánů narůstá. Někteří lidé váhají s přechodem na převážně rostlinou stravu proto, že si nejsou jisti, že jejich tělo se stravě přizpůsobí a zda jim nebude činit obtíže příjem všech živin z vegetariánské stravy.
Je známo že organismus člověka, který byl dříve zvyklý na živočišnou stravu se skutečně určitou dobu vegetariánské stravě přizpůsobuje. Proto je potřebné, aby každý člověk, který s vegetariánstvím začíná věděl proč to dělá a měl určité základní znalosti o výživě. Není správné, aby někdo přešel z nezdravé živočišné stravy na nezdravou rostlinnou stravu, založenou třeba na buchtách a sladkostech.

Správné vegetariánské jídlo by mělo mít jako základ obiloviny, zeleninu, ovoce a luštěniny. Tyto potraviny poskytují tělu všechny potřebné látky a lze z nich připravit nepřeberné množství jídel, která budou prospěšná zdraví i duchovnímu rozvoji člověka.