Re: Seberealizace a malé děti

Clanek me velice oslovil, primo mi mluvil z duse. Mam totiz take umelecke vlohy a velkou chut malovat, ale take mam dva prcky 1,5 roku a 3.mesicni miminko. Takze si dovedete predstavit jak jsem na tom s casem. Presto casem clovek zjisti ze nektere veci nemusi delat, nebo ze nektere proste pockaji. Posledni obrazky jsem ale zvladla v osmem a devatem mesici tehotenstvi, kdyz moje ratolest spala 2 hodiny pres poledne. Musim rict ze v te dobe jsem mela take nejvice napadu. Porad se mi pred ocima mihaly obrazy (jestli to bylo tim tehotenstvim.., nevim.)Kdyz jsem zjistila ze opravdu nestihnu vse realizovat, poridila jsem si skicak, a jen tuzkou nacrtnu napad. (Original nosim stale v hlave a kupodivu se mi vse vzdy vybavi.)Ziju v blahe nadeji ze az bude chodit starsi do skolky, treba si nejakou chvilku najdu. Ted je pro mne rodina opravdu nade vse a maximalne se snazim s detmi hrat, ukazovat jim nove veci, chodit na prochazky a vecer jim cist pohadky. Manzel se sice snazi mi pomahat, kdyz je doma, ale to je velmi zridka, protoze je od rana do vecera i o vikendech v praci, abychom meli nejake penize.
Takze vsem maminkam preji mnoho uspechu a sebevedomi a hlavne si pro sebe denne najdete alespon pulhodinku volna jinak se z toho zblaznite. (PS: osvedcilo se mi objimat stromy :-)) ).