Brrrr
Hm, tak tohle čtení jsem si mohla ušetřit. Mám to za sebou, jako dítě jsem mohla naprosto za všechno, jednou mi máma řekla (když jsme bloumaly nočními ulicemi poté, co nás vyhodil její přítel), že když se budu takhle chovat, nebude nás nikdy nikdo chtít...
Nebyla jsem si ale vědoma žádného prohřešku. Byla jsem prostě příčina všeho špatného...
Teď mám dvě děti, vychováváme je láskou, ale moje pošramocené sebevědomí mi asi zůstane na celý život. Cítím se pořád zodpovědná za pohodu lidí kolem sebe. Je to na dlouhé povídání, nechce se mi do něj.
Nicméně bych taky nevěděla, jak se zachovat. Byla jsem svědkem podobného chování, snažila jsem se malých dětí zastat, ale tihle lidé vůbec neví, o čem je řeč. Je mi z toho příšerně smutno.
Odpovědět