ale víme, že mimina nevidí černobíle

novinka je, že mimina prý vidí barevně od narození a ne až časem. I když kdoví jak to je, oni nám to moc říci nemohou.
Ale říci, že se děti učí barvy až ve třech letech je možná trochu přehnané. Dcerka ve 2 letech uměla všechny základní barvy plus šedou, hnědou, oranžovou i růžovou a rozlišovala tmavě a světle modrou. Dnes vedeme spory o odstíny mezi barvami včetně toho, jak barevnou bundičku si dnes vezmeme ven...
Ale co mne vždy vytáčelo a vytáčí, tak lpění na tom, že holky mají mít na sobě růžovou a kluci modrou. To se mi několikrát ke kočárku nachomýtla nějaká babka a podle tmavě modrého overalu mého dítěte se rozhodla mi tvrdit, že nemám dceru, ale syna. Navrch jsme neměli náušničky, to byl jasný důkaz, že má pravdu...
Každý máme své oblíbené barvy. Dcerka dnes opravdu lpí na růžovém oblečení. Její tatínek měl rád červenou, v příbuzenstvu máme kluka, který musí mít na sobě alespoň něco zeleného a za sebe musím říct, že u mne se obliba barev mění.