Re: Strašení?

myslím, že to strašení není..ale každý si musí vyzkoušet sám..přesně jsem si ale vybavila události po návratu z porodnice. Jak jsem si říkala, co všichni mají, mimčo spalo, já byla plna euforie a do 2 dny jsem byla K.O. z košile jsem nevylézla celé dny, zuby si čistila kolem 14h, své dny trávila mezi sprchou (před kojením nahřát prsa, po k ojení umýt a namazat, po vykonání potřeby umýt rodidla no atd., WC, kuchyní a kojením :) po 14 dnech jsem naprosto zkolabovala, brečela jsem u dítěte, co nechtělo jíst a stagnovalo na váze, když jsem volala laktační poradkyni, tak jsem asi musela v telefonu znít jako "psycho-matka" nebyla jsem schopná souvislé věty a stále vzlykala. Nebýt manžele a babičky co nás zásobavala hotovými jídly, tak fak nevím, jak bych přežila. Vrchol byl, když jsem se snažila prcka kojit přes kojící podprsenku a divala se, že nesaje :) Je fakt, že zpětně si říkám, že nikdo neví jaké to bude a teprve až si to prožije, tak pochopí, co to je za vzácnost spát třeba 6h v kuse, moci si normálně sednou na tvrdou židli a klidu se najíst u stolu :)