Re: Nikdo neporadí.....

Ahojky Kačenko,jsi zlatá, že jsi napsala a ještě k tomu z pohledu těch nejbezbrannějších - dětí. Tady ale nejde o peníze, i kdzž se o nich mluví. Já jsem díky svému "manželovi" de facto celých sedmnáct let na životním minimu, leckdy i hůř. Jde o to, JAK odejít a JAK to zvládnout! Nejde o rány fyzické, ty zase tak strašně nebolí, u porodu to přece taky není žádná slast, jde o to, že žena je naprosto zdeptaná a zdevastovaná psychicky, leckdy i zdravotně, muž ji různými způsoby spoutává a kontroluje, činí na sobě všemožně závislou a hraje to tak, aby sociálka případně soud dělal potíže při svěření dítěte do péče mamince, a to jí působí neskutečnou bolest, neuvěřitelný stres a nervy, přestává si věřit, přestává věřit druhým lidem, nechápe, jak je něco takového možné, jak to, že zůstává takhle na holičkách, zacházení bez úcty, podpory, pochopení, v ponižování, útlaku a strachu způsobí velice silný propad určitých hormonů, žena se propadne do naprosté beznaděje, apatie, přestává cítit, přestává vidět realitu skutečně reálně (a to nijak nesouvisí s IQ)...Do určité chvíle se žena instiktivně chová jako při požáru,povodni,zemětřesení a bombardování dohromady a jediné, na co myslí, aby nějak přežilo její dítě, aby ho chránila a dala mu trochu najíst...A když se chce z toho pekla dostat, stojí na hranicích do klidné oblasti, který jí připadá jako ráj na zemi, i kdyby to byla jen země spálená, soudy a sociálky a ptají se, jestli má kde bydlet, jestli své děti uživí, jestli nejsou zanedbané, jestli by jim u otce nebylo líp...v tu chvíli se nedůvěra přeleje na všechny, ti co mají pomáhat, to nakonec ještě komplikují! A navíc, když si bývalý partner vymůže kontakty s dětmi a pak je ovlivňuje tak, že Vám vstávají vlasy na hlavě, má žena opět tendenci raději zůstat a děti chránit stůj co stůj, že s nimi je, i když pomalu umírá... Neví totiž, že zůstává-li vystavena takovým nenormálním podmínkám příliš dlouho,dostane se do tak hlubokého stupně apatie, že už nebezpečí ani nedokáže vnímat a tím pádem na ně včas reagovat a dětˇátka pochopitelně velmi trpí a někdy také neskutečně vyvádí, aby maminku přivedly zpět k nějakým reakcím a aspoň trochu zpět do reality.Takže odejít z takových nesmírně těžkých situací žena dokáže, když na tom není ještě příliš zle a když má jistotu nebo alespoň naději na pomoc okolí a když dosud nebyla ochromena její veškerá důvěra a zůstávají ji síly situaci fyzicky a nervově ustát.S prchající ženou se nezachází jako s vál. uprchlíkem, kterému jde o život a je třeba mu poskytnout pomoc,ne, s takovou ženou se zachází stylem, co sis nadrobila, to si sněz, nikoho nezajímáš, měla sis dávat pozor, být zodpovědnější,je to tvůj problém,pokud chceš děti, musíš být schopná se o ně postarat, pokud chceš práci, musíš děti někam dát, nezajímá nás kam, zařiď si to jak chceš, hlavně nepožaduj kvůli dětem žádné úlevy a pracuj, jako bys žádné děti neměla!Takže na jedné straně vyhovět zákonu a dětem zajistit VŠE, na druhé straně vyhovět přísným a tvrdým požadavkům trhu práce a chovat se, že žiješ jen pro práci a všechno to ustát nejen časově, fyzicky, finančně,ale také psychicky,emocionálně a také i hormonálně, protože, třebaže se to zatím asi málo ví, ženu tenhle nepřirozený nenormální životní stres bourá a dříve či později to odnese zdraví a do té doby budko děti steně emocionálně hladovět, protože tátu už více méně nemají, když zůstaly s mámou a z mámy se stal udřený robot a pokud jsou odkázané jen na školku nebo školu, je to zlé.Žena v tomto stresu stejně není šťastná a děti se v hloubi duše cítí smutné a provinilé.Tady vidíš, Kačenko, že to není tak snadné, jak to připadá lidem, kteří se do podobných příšerných strastí nikdy nedostali, Chce to OBROVSKOU pomoc okolí, a protože ji ženy nemají, snaží se ženy všechno vydržet, dokud neumřou...Je snadné si říct, když je člověk zdravý, zajištěný a celkem v pohodě, že by tohle a tohle vyřešil ein zwei...ano, vyřešil, protože na to v téhle chvíli má. Ale pro polomrtvého člověka je neřešitelný problém třeba jen dojít na záchod, a pokud se nedočkají včas nějaké pomoci, tak jednoduše umřou. Není všechno v silách jednoho člověka, zvlášť když se cítí na všechno sám... Pa,pa Markéta P.S. Maminka dělala, co mohla, věř mi.