Homeo a španělská chřipka

15.listopadu 2005 - V těchto dnech a týdnech informují média o nebezpečí pandemie ptačí chřipky. Jsem tedy i já jako homeopat dotazován, co může homeopatie nabídnout v případě, že by tato pandemie nastala. Homeopatie vypracovává tzv. „genus epidemicus“, resp. „genus pandemicus“ v případech epidemií/pandemií, což je celostní obraz epidemie. Na základě tohoto obrazu teprve předepisuje účinný lék. Nikdo tedy dopředu nemůže odpovědět, kterým homeopatickým lékem je třeba se zásobit. (Stejně tak standardní medicína nemůže dopředu vytvořit účinnou vakcínu, protože k její přípravě potřebuje již zmutovaný virový kmen.) Můžeme zde samozřejmě diskutovat o účinnosti obecných širokospektrých antivirových preparátů typu TAMIFLU.

Jakmile je však obraz pandemie znám, může homeopatie velmi účinně zasáhnout. Podívejme se místo akademické diskuze na příklad, jak si vedla homeopatie při známé pandemii španělské chřipky v r.1918.

Průběh španělské chřipky v r.1918 byl velmi rychlý, ale rekonvalescence byla zdlouhavá doprovázená silnou únavou a depresí přetrvávající týdny. Typickými symptomy byly náhlý nástup vysokých teplot a třes, silné bolesti lavy a svalů, kašel, faryngitida, rýma a v horších případech epistaxe (krvácení z nosu). Na jedné straně někteří pacienti vykazovali mírný průběh nemoci s běžnou dobou rekonvalescence, zatímco jiní procházeli s velmi těžkými symptomy včetně fatální hemoragické pneumonie (virový zápal plic s krvácením), na kterou umírali během dnů nebo dokonce hodin. Další skupina případů vykázala typické nasednutí sekundární bakteriální pneumonie rovněž často s fatálním koncem nebo obtížnou rekonvalescencí. Další zvláštností pandemie bylo, že nejvíce byla zasažena věková skupina 20-40 letých místo lidí nejstarších s přirozené slabším zdravím a imunitou. Tenkrát byli laici i lékařská obec naprosto zaskočeni tak nečekaně těžkým průběhem chřipky. Na španělskou chřipku zemřelo celosvětově celkem 40 milionů lidí. A co homeopatie? „Genus pandemicus“ španělské chřipky souhlasil s obrazem homeopatického léku Gelsemium (v některých případech pak bylo třeba ještě předepisovat léky Bryonia a Eupatorium). A s jakým úspěchem? Zpráva Amerického homeopatického ústavu vypracovaná v r.1921 zdokumentovala skutečně dramatický úspěch homeopatie. Studie sledovala a porovnávala efekt léčby španělské chřipky postupy tehdejší konvenční medicíny a porovnávala je s výsledky homeopatické léčby. Při léčbě konvenčními postupy byla frekvence úmrtí 28,2%, kdežto u skupiny léčené homeopatií to bylo neuvěřitelných 1,05% úmrtí. I mimo tuto studii informovala řada homeopatů o tisících případech úspěšné léčby s minimálními počty úmrtí oproti konvenčním postupům. Dále viz originální text ZDE. Jsem si jist, že homeopatické postupy nabízejí účinnou léčbu i v případě, že by nastala ohlašovaná pandemie ptačí chřipky v současné době. Uvědomme si však, že současně izolované virové kmeny ptačí chřipky nejsou zatím ani zdaleka tak virulentní jako onen kmen španělské chřipky z roku 1918 (pro detail viz listopadové číslo časopisu NATURE, kde je článek o kompletním osekvenování virového kmenu španělské chřipky včetně diskuze o příčinách extrémní virulence na úrovni molekulárně biologických mechanizmů). Pravděpodobnost takové fatální "pandemické" mutace u současných kmenů ptačí chřipky zatím nepřesahuje tzv. "přijatelnou míru rizika"a proto není důvod k panice.




Dodávám, že námi zmiňované léky byly repertorizovány na základě příznaků pacientky, která ptačí chřipku přežila. Není vyloučené, že po zvýšení virulence viru by se obraz mohl změnit, nicméně, homeopatie k tomu co říci MÁ.