Re: Kortikoidy - astma - homeopatika

Milá Milado,

díky za Tvou reakci. Abych řekla pravdu, na alergologii jsme ještě nebyli, protože díky homeopatikům malému ekzém zmizel, ale souhlasím s Tebou, že jsem tuto oblast podcenila a udělám vše proto, abychom se tam co nejdříve ukázali. Přesto na homeopatickou léčbu nedám dopustit. Omlouvám se, že se teď zdánlivě odchyluji od tématu AE. Vím, že se na tomto poli neshodneme a nechci zbytečně vyvolávat další polemiky, chci jen vysvětlit moje pozitivní zkušenosti s homeopatiky. Už patnáct let mám astma a v obdobích, kdy se mi lépe dýchá, mám ekzém – je to běžná kombinace těchto problémů. Buď jsou problémy s dýcháním, nebo svědí kůže. Celoročně jsem používala inhalátory a v některých obdobích jsem musela používat i inhalátory s kortikoidy, abych to s dechem vůbec zvládla. Každou zimu a léto jsem měla období, kdy jsem se ráno chodila na plicní rozdýchávat na kapačky. Každý rok jsem do sebe 3-4x cpala antibiotika, abych se dostala ze zánětu průdušek. Navíc jsem alergická na všechno možné (naštěstí kromě potravin) a můj manžel je také alergik. Proto sbírám informace o AE, i když zatím průběh ekzému našeho miminka byl „lehký“ (na rozdrápání do krve to ale stačilo).

Léčba homeopatiky mě velmi překvapila, i když jsem k ní měla dost averzní postoj. To že rok a půl nepotřebuji pravidelně užívat inhalátory, nebyla jsem na kapačkách a ze zánětu průdušek (naposledy před třemi týdny) jsem se opět dostala pomocí homeopatik (což se někdy nedařilo i přes léčbu antibiotiky). A to beru jako dostatečný důkaz. Navíc s kůží mám problémy také menší než dříve.

Uznávám, že je důležité navštívit co nejdříve alergologa, vynechat z jídelníčku vše, co by našemu malému mohlo vadit, ale homeopatii budu používat i nadále jako ověřenou léčbu členů naší rodiny (např. zkušenosti s léčbou chronického zánětu nosohltanu, zmizení problémů s hemorroidy, vyléčení křečových žil apod.). A finance? Občas to vychází i lépe, než běžně dostupné léky jako např. u nachlazení bromhexin, který stejně nepomohl. Někdy to vychází trochu náročněji. Ale je otázka co je dražší – momentální uvolnění díky antibiotikům nebo inhalátorům s kortikoidy, které jsou levné jen proto, že je proplácí pojišťovna (jinak to jsou částky kolem tisíce Kč) s tím, že to má výrazné vedlejší účinky, které se projevují v pozdější době, ať to jsou problémy gynekologického rázu, se střevy, snížená imunita organismu nebo vznikající závislost na kortikoidech (to si raději zaplatím něco z vlastní kapsy, než mít později další komplikace, se kterými mám po patnáctileté léčbě už docela zkušenosti).

Navíc mnoho lidí vnímá přicházející onemocnění (např. zánět průdušek), které se rozvine teprve následující den. V tu chvíli však ještě na průduškách není nic slyšet a tak lékaři s léčbou logicky začínají, až když jsou příznaky zřetelné, tzn. nemoc je už rozjetá. Ale již při prvních pocitech přicházející nemoci lze již užívat homeopatika a zastavit nemoc ještě v počátečním stádiu, kdy se ještě nestihne rozvinout v celé své „kráse“ nebo aspoň zmírnit její průběh.

Vím, je problém najít kvalitního homeopata, ale i oni to nemají se svými pacienty jednoduché. Mnozí nemocní jsou neukáznění a nedodržují předepsanou léčbu důsledně (např. cítí se lépe a tak léky předčasně vysadí nebo je jim na obtíž dodržovat časový odstup mezi užíváním homeopatik a jídlem apod.). Včera se mě ptal náš lékárník, jaké mám s homeopatií zkušenosti. Zmínil se, že seminář o homeopatických lécích navštěvuje hodně doktorů, ale mnozí to berou jako rozšíření repertoáru své léčby bez důslednějšího studia a pak předepisují homeopatika bez podrobné předchozí anamnézy (která je vskutku velmi podrobná a pro léčbu podstatná).

Příklad se čmelákem jsem použila z toho důvodu, že ne vše je možné např. matematicky či z hlediska jiných zákonitostí prokázat a přesto to funguje. Nemíním se zaplétat do emocionálních projevů vůči některým účastníkům diskuse. (Info o čmelácích mám jako zajímavost od absolventů ČVUT strojní se zaměřením na letecké motory)
Také je mi jasné, že tady nevyřešíme problém, zda homeopatie ano či zda jde o zbytečný krok (vždyť se o tom dohadují i odborníci). Každá máme vlastní zkušenosti a názory. Ale diskuse přece není o tom přesvědčit za každou cenu toho druhého, že „já mám pravdu“. Je fajn, že tady tato problematika proběhla.

Příspěvků přišlo dost a domnívám se, že si tak každý rodič může udělat vlastní úsudek o tom, jakou zvolí alternativu léčby zdravotních problémů svých dětí. Jsem moc ráda, jak jsi přesvědčivě vysvětlila potřebu, či vlastně nutnost, návštěvy alergologa. Díky.

Táňa