Rodič s kočárkem - trampoty a možná řešení

Zdravím,
i já přidám svou troškou do mlýna, možná i jiným zrním.
Bydlím v Brně, řidičák nemám, a tak jsem odkázána na MHD, obdobně jako i jiné maminky z okolí. MHD jezdím téměř denně, takže problémy s cestováním s kočárkem si už ani nepřipouštím. Při druhém dítěti jsem se s kočárkem tak sžila, že mi není na obtíž, spíše nápomocný. Chápu pisatelku článku, protože pro novopečené maminky je cestování s kočárkem zpočátku kamenem úrazu a zvláště v poporodní době se s nezdary a překážkami těžko vyrovnávají, navíc, když jsou mnohé věci zidealizovány. I já jsem si to prožila.
Zdá se mi, že bezbariérové cestování MHD v Brně se velmi zlepšilo. Na každé trase jezdí alespoň jeden bezbariérový spoj za hodinu. Do naší části jezdí z centra autobus, tramvaj i trolejbus, takže se toho snažím využít,a když navíc čekáme třetí děťátko, není zdvihání kočáru už v tomto stavu ideální. Pokud vyloženě člověk nespěchá, je to skvělé. Když se mi přesto tento spoj nepodaří stihnout nebo spěchám, nemám velký problém cestovat i v jiný čas. Lidé (hlavně mladí) jsou nápomocni, často se i sami nabízejí. Chápu i občasnou neochotu pomoci, jelikož občas musím zdvihnout kočár z druhé strany než jsou řidítka, tedy za osu kol. Není to vůbec jednoduché, pokud ještě navíc vezu nákup. Zkuste si vzít 20 kg do ruky, z dřepu si stoupnout a závaží zdvihnout do úrovně prsou. Ani vytahování přes řidítka není tak jednoduché, jak se zdá, schůdky jsou i pro obyčejného cestujícího nepříjemně vysoké. Pokud ještě za druhou ruku vytahujete starší dítě, je to přímo akrobatický výkon. Dennodenní praxe mne už naučila mnohé, takže menší nezdary už si ani nepřipouští.
Měla jsem i možnost cestovat vlakem i meziměstským autobusem. Převážela jsem kočár ve vlaku jak v zavazadlovém prostoru, u dětského kupé, tak i v té úzké nástupní uličce a nesetkala jsem se s negací. Vše je pouze o lidech a jejich přístupu k věci. Nejhorší cestování mi však připadlo meziměstským autobusem, jelikož mnohý má úzké dveře nebo je malá plošina, a tak jsem musela náklad z kočáru vyložit, kočár složit, nechat v zavazadlovém prostoru a dítě si vzít s sebou.
Z každodenní praxe nejvíce utrpení vidím spíše v překonávání vstupů do různých objektů – dva tři schody před dveřmi, úzké dveře, dvoje dveře za sebou, malé výtahy, úzké uličky mezi regály v obchodech, ... Hlavně v objektech, které matky s kočárkem často využívají – úřady, lékaři, obchody s dětským zbožím. Pokud je bezbariérový přístup, tak se musí hledat a mnohdy je to zdlouhavé. I tyto situace jsem se naučila překonávat, takže už i sama bez pomoci bravurně překonávám s kočárem i větší množství schodů.
Jelikož téma trampot s kočárkem není ojedinělé, tak jsem přemýšlela nad řešením a napadlo mne, že by si měla novopečená maminka vyzkoušet „kurz zručnosti v řízení kočárku“, obdobně jako jsou různé předporodní kurzy, a tak se vyvarovat různých zklamání. Co by měl takový kurz obsahovat?
1. Teoretickou část – výběr kočárku, pokyny, práva a povinnosti řidičky/řidiče kočárku
2. Praktická část
Výběr kočárku – správný výběr kočárku je jedním z důležitých bodů ke spokojenosti maminky při přepravě miminka. Nezapomeňte, že alespoň jednou denně po dobu 2-3 let stráví dítě v kočárku. Tedy kočárek musí být pohodlný nejen pro dítě, ale i pro maminku za každých situací. Nelze se dívat jen na módní novinky či barevnost, ale i na praktičnost. Právě o praktičnosti mnohých kočárků pochybuji. Mám dojem, že výrobci či přímo navrhovatelé kočárků nikdy nezkusili delší dobu manipulovat s navrženým kočárkem, natož přímo s dítětem a v terénu. Teoreticky vypadají skvěle i s různými doplňky, ale praxe a realita je mnohdy raňující. Kočárky jsou v prvé řadě těžké, někdy nestabilní, zvláště pro batolata vyklánějící se z kočáru a na nerovném terénu, nepraktická kolečka pro děravé chodníky, obrubníky, kolejové rýhy a zaváté chodníky sněhem. Dále nevhodná šířka kočárku pro průchod dveřními vstupy a hlavně chybí praktické úchyty kočárku pro druhou osobu při na nastupování do dopravního prostředku. Ideální kočár je pouze snem. Navíc každá matka má jiné nároky a představy, takže nikdy asi nebudou spokojeni všichni. Nejprve než začneme vybírat kočárek v obchodě, měli bychom si položit několik zásadních otázek. Jak často a do jakého věku dítěte bych chtěla kočárek používat? V jakých podmínkách prostředí se budu po tu dobu asi pohybovat (auto, nákupy, úřady, starší dítě, MHD, vlaky, meziměstské autobusy, zima, léto, ...)? Kde budu kočár doma skladovat a jak by se měl co nejjednodušeji skládat? Pak vyplynou určité parametry kočárku, podle kterých hledat správný typ. A nakonec se dívat i po módní i barevné stránce. Když jste si konečně vybrali a na vlastní oči viděli, je dále důležité si kočár pořádně vyzkoušet (ne ve všech obchodech je to možné). Bohužel prázdný a nový kočár se úplně jinak ovládá než s dítětem a nákupem a navíc v rovném obchodě bez překážek. Jsou maminky, které jsou při výběru kočárku ještě více důslednější než uvádím.
Pokyny, práva a povinnosti řidičky/řidiče kočárku – mělo by zde být poučení, jak zajistit bezpečnost dítěte, jak správně uvazovat, jak případně spolupřepravovat starší dítě, bezpečnostní zajištění proti krádeži, jak se chovat při vstupování do vozovky, na přechodech, ... Jak požádat o pomoc spoluobčany, řidiče, na koho se obrátit s prosbou o pomoc, ... Jak správně nastupovat a vystupovat z dopravních prostředků a parkování kočáru v nich, jak se pohybovat po veřejných komunikacích (chodníky, silnice, stezky, ...) abychom nepřekáželi druhým. Jak vstupovat do objektů, výtahů a eskalátorů.
Praktická část – v této části by si měl každý rodič vyzkoušet různé situace. Jízda po rovině, do kopce, z kopce, zatáčení, couvání jak s jedním dítětem, tak i s více či s nákupem. Nastupování, vystupování a parkování v dopravních prostředcích (tramvaje, autobusy, trolejbusy, metro – nízkopodlažní i s různým výškovým rozdílem schodů,při mnoho lidí i v téměř prázdném, s rukojetí dopředu i jako druhá osoba, dále meziměstským autobusem, vlakem, případně lodí či letadlem), ježdění výtahem, překonávání schodů, vstupování vycházení dveřmi (otevírání, jednokřídlé, vícekřídlé, bez schodů i se schody před). To vše navíc se starším dítětem, větším zavazadlem, psem. Zkusit si pohybovat v obchodech a nakupovat, projít přírodní terén, zasněženou ulici, přejít silnici a křižovatku a jak skládat kočár a nakládat ho do auta.
Předpokládám, že kdybychom si mnohé výše uvedené věci osvojili nebo aspoň se s nimi seznámili, jistě bychom se ušetřili mnohých překvapení, zklamání a slz. Hlavně v prvních měsících po porodu každý nezdar a překážka nás přivádí často ke slzám. Navíc nemůžeme chtít, aby všechno a všichni se nám přizpůsobovali (i oni mají své problémy a povinnosti). Musíme umět hledat a využívat příležitostí pro snadnější manipulaci a naučit se počítat s nečekanými situacemi a ne jenom fňukat.
Balumba

PS: Jakékoliv připomínky i doplňky výše uvedených bodů budou nápomocny pro všechny z nás. Nebylo by ani naškodu navrhnout, co by u takového ideálního kočárku nemělo chybět.