Rodinná postel
Jsme zastánci společného spaní s dítětem a nijak extra nás to neobtěžuje. Dětskou postýlku se sundanou bočnicí jsme také přirazili k naší (nikde jsme to nevyčetli, prostě nás to napadlo). Svojí postýlku tedy má, ale kdykoliv si může v noci k nám přelézt. Záleží asi hodně na povaze konkrétního dítěte, ale pro naši Bubisu jsme nějak instinktivně vycítili, že to je tak lepší. Doporučuji vám, pokud máte něco jako instinkty, věřte jim víc než příručkám, které striktně uvádějí nějaká pravidla a hlavně se obrňtě proti radám příbuzných a přátel. Já věřím tomu, že když bude mít dítě z útlého dětství zafixován pocit bezpečí, že to bude pro něj lepší než ho od nejútlejšího dětství otužovat opuštěností.
Odpovědět