15.3.2006 11:03:11 Míla, 2 kluci
Není škola jako škola
Po přečtení článku jsem si opět uvědomila, jaké máme velké štěstí, že syn chodí právě do té školy, do které chodí. Žádné poznámky, žádné podpisy pod úkoly, žádné známky a srovnávání s ostatními spolužáky. Domácí úkoly dostávají děti (2.tř.) před víkendem, je jich poměrně dost a tak ani nehrozí, že by je psaly ve škole. Odevzdat by je měly v pondělí, ale když z jakéhokoli důvodu úkol nepřinesou, jsou napsaní na listinu dlužníků a přinesou je kdykoli během týdne. A věřte, že nikdo nechce viset na listině dlužníků dlouho a tak se snaží a funguje to i bez poznámek a pětek. Tento systém vede děti k zodpovědnosti určitě lépe než příkazy a zákazy. Další úžasná věc např. je, že lavice mají uspořádané do U a sedat si můžou jak chtějí a vedle koho chtějí. Během vyučování si kdykoli můžou dojít na záchod nebo se napít. Prostě svoboda je poměrně velká, ale i zodpovědnost a zároveň se velmi dbá na dodržování pravidel, která si děti mimochodem vytvořily sami. A když se nějaký problém naskytne, co nejdřív ho společně pod vedením paní učitelky rozeberou. Učitelé berou děti jako rovnocenné partnery a děti tudíž mají ke svým učitelům důvěru.
Podotýkám, že se jedná o státní školu, kde je ve třídách 20 až 25 dětí, takže je jasně vidět, že když se chce, tak to jde. Bohužel, je takových škol stále jako šafránu, ale do takové školy jsem ochotna s dětmi i dojíždět, jsem přesvědčená, že to stojí za to. Prostředí, ve kterém vyrůstají v tomto věku, má velký vliv na jejich sebevědomí a start do dalšího života.
Odpovědět