Re: Komerční článek - začít se musí dřív...asi

Ahoj Líbo,

četla jsem tvůj příspěvek. Mohu tě utvrdit, že nejsí jediná maminka, která má se svým broučkem takové "trápení". Já jsem malého kojila skoro do dvou let (měl potravinovou alergii, takže to bylo více než žádoucí). Už od malého miminka razantně odmítal spát v postýlce. Brečel a brečel.... Lépe řečeno řval a řval..... Takže jsem ho uspala u prsa, spícího položila do postýlky, po 10 minutách řev. Zkoušela jsem tvou uvedenou metodu nechat vyřvat, jenže když v postýlce hulákal skoro hodinu, tak jsem ho už déle nechat nechtěla. A to bylo každý večer. Takže jsem to vzdala a Martínek spí s námi v posteli. A to spal jako dudek. Když mu byl rok a půl, tak jsme se přestěhovali, dostal svoji velkou postel a začal spávat tam. Ale to mu vydrželo tak do dvou, do tří hodin ráno a potom mě volal - chtěl nakojit. Takže jsem pak taky bojkotovala a nechala ho spát dál u sebe. Ve dvou letech jsem mu poněkud radikálně utla mlíčko z prsíčka (alergie zmizela a už mě dost kousal). První dva večery řval jako tur, ale třetí večer už usnul i bez mlíka bez problému. a teď spinká někdy u nás, někdy ve své posteli, někdy se vzbudí na pití, někdy spí až do rána.... Volbu postele nechávám plně na něm - když chce do své, jde, když chce ke mě, tak ho nechám. Užívám si to, dlouho mu tohle tulení k mamině asi nevydrží :o)

Tak to je moje zkušenost :.)

Přeji hezký večer

Maruška