Re: Pískoviště-občas pro násnost

Úplně s vámi souhlasím.Máme sice svůj písek,ale děti občas potřebují zajít mezi ostatní.Dvakrát v týdnu dětičky urvu dceři a s dobrým úmyslem vyrazím na sídliště mezi místní maminy.Jako babička nevypadám a když zvládnu prvotní náraz maminek o mou osobu(otázky a odpovědi)...Pak se snažím nenásilně komandovat vnuka ať vše nechá ležet,jelikož děti pláčí atd...Asi za hodinu se dozvím vše možné a nemožné o dětech,otřesných manželech,neschopných milencích...Posbírám špinavé děti od písku,které po nich házely ony hrozně vzorně vychované děti těch vzorných maminek(mezi tím vykouřených balíčků cigaret nepočítám)a ještě za zády když odcházím tak slyším,jak jsem hrozně divná a jak to se mnou asi mohl můj manžel dlouho vydržet atd...Jsem vdaná 25 let a nikdy jsem se podobných akcí na písku nezůčastňovala.Pokaždé když odcházím,nadávám že už tam nepůjdu.Vnučka na mě vykulí kukadla,poprosí ať jdem na písek a já jako poslušná babka trajdám pěšky štreku až do sídliště.Vždy vím co na mě čeká,ale kvůli dětem to prostě vydržím.Dokáži si hrát i s jinými dětmi všemi dohromady a jde na mě husí kůže když už zdálky slyším že zas jde ta divná...