Re: Co s tím vstáváním..

S tím klouzavým začátkem školy to moc nechápu - jak by to fungovalo? Ani ve všech zaměstnáních vám klouzavou pracovní dobou nepovolí, a jak by na tom byl učitel? To by se děti jako předem rozhodly jak budou chodit a rozdělily do skupin? Nebo jak se jim ráno zrovna chce?
Já jako hlavní překážku tomu dát školu na později (kromě zvyku) vidím to, že rodiče často vodí mladší děti do školy, a jak by to dělali, kdyby škola začínala ještě později? My jsme se v rodině museli dokonce střídat, kdo vede tam a kdo zpět,ona pracovní doba trvá osm a půl hodiny a ani družina není pak otevřená moc dlouho. Stíhali jsme to jen tak tak.
A neodpustím si poznámku (působí to i na mě osobně), že do určité míry je sice člověk nějak zadán, tedy i to, co mu vyhovuje líp ohledně času vstávání, ale často je to prostě jen fakt, že si dítě navykne chodit příliš pozdě spát a ráno mu ten spánek prostě chybí. Jde z větší části o zvyk, sama jsem se v různém období života naučila automaticky probouzet dříve či později, a souviselo to s tím, kdy se mi večer chtělo spát. Na letní režim (prázdninový) jsem přecházela asi tak deset dní, a to znamenalo, že jsem se probouzela sama místo v půl sedné okolo půl desáté, a zato se mi kolem osmé večer už neklížily oči a vydržela jsem klidně přes půlnoc. A u mých dětí to vidím taky, večer se spát nechce, a ráno mumie, ale jak jsem je po určitý čas ke spaní večer důsledně nutila, byli ráno jak čemeřičky. Takže tady je vina většinou na rodičích, že děti večer včas nedají spát.