statististická data skutečně moc nepomohou

Myslím si, že statistická data skutečně moc nepomohou. Mám dceru narozenou měsíc před termínem (2200g) císařským řezem (podle vědců také ne moc dobrý vklad do života). Předtím následovaly dva měsíce velmi intenzivního stresu, že je zde možnost, že bude postižená atd. Nakonec vše dobře dopadlo, dcera je naprostý pohodář. Bude jí pět let a nejsou s ní žádné problémy, o hyperaktivitě se mluvit nedá ani náhodou, v roce a půl byla schopná zaujatě sledovat divadelní představení pro děti klidně hodinu a půl v kuse, je tvořivá, ale ne divoká, není ani trochu neurotická, s těžkostmi života se vyrovnává snadno (údajně mají děti po císařském řezu tendenci vyrovnávat se s nástrahami života obtížněji atd.), takže si myslím, že není dobré dát příliš na statistiky apod., ale zabývat se tím, co je teď a co s tím. Jeden lék je myslím platný na vše možné a to je změnit způsob přístupu (pokud se aplikuje delší dobu a nefunguje) klidně na něco zcela jiného, ještě nevyzkoušeného, ať se to zdá jako možnost neuskutečnitelné.