Ještě že jsme každý jiný..
No uznejte, nebyla by to strašná nuda, kdyby byli všichni podle tabulek? Můj syn, který půjde po prázdninách už do první třídy, začal sám chodit v osmi měsících, zato pořádně mluvit začal až víc než ve třech letech, i když chápal snad vše, co jsme po něm chtěli. Prostě mluvit nepotřeboval, domluvil se i bez toho, ukazováním a tak podobně. Někde jsem třeba četla jakýsi vědecky podložený článek, že děti, které pozdě začnou mluvit mají později potíže se čtením. Z vlastní zkušenosti musím říct, že to není pravda - nebo nemusí to být pravda. Neboť syn se to naučil sám (jen díky tomu, že každý večer před spaním čteme knížky) už víc než před rokem. Zato má dodnes problém zavázat si tkaničky u bot, při oblékání nepatřil ve školce taky k těm nejrychlejším... Prostě a jednoduše - každý v něčem vynikne a něco jiného mu jde zase míň. Ono se to u těch našich dětí všechno časem srovná, ty tabulky bych brala hodně orientačně. Když dvouleté dítko nebude chodit, nebo pětileté bude vyžadovat plínku, tak na tom už asi něco bude. Ale jinak?
Odpovědět