Bude ještě líp :-)

Počkej, až bude mluvit i tvoje druhá holčička. Myslím to v dobrém :-). Mám děti taky 2 roky od sebe a zásadně mi musí říct něco životně důležitého oba dva najednou a oba vyžadují, abych jim při hovoru hleděla do očí, aby věděli, že věnuji pozornost tomu, co mi sdělují, takže se odněkud přiřítí a začnou. Nerozumím ani jednomu, ani druhému, protože se překřikují a zvyšují hlásky, aby je bylo víc slyšet, mezi tím se strkají a šťouchají (to v lepším případě), já přikyvuji, občas něco neutrálního prohodím, co se hodí na všechno, střídavě se dívám do očí jednomu a pak druhému, aby měly dojem, že je oba slyším. Samozřejmě se jim pokouším vysvětlit, že musí mluvit postupně, ale v tu ránu máme problém, kdo bude mluvit první, protože oba to mají více důležité. Do toho štěká pes, protože je poplašenej a chce taky něco povědět, mňauká kočka apod.:-). Nakonec se ale stejně vždycky dozvím, co je potřeba, jen z toho fakt někdy hlava třeští. Ale pořád je to dobrý. Mám známou se 4mi dětmi po sobě a to musí teprve být síla, zvládnout všem správně odpovídat a pochopit v tom přívalu slov o co kráčí. Navíc, když člověka opravdu zajímá, co mu ty jeho děti chtějí povědět.