Teorie a praxe ...

Rodila jsem pred pul rokem ve Znojme, maleho mi prilozili okamzite po porodu (chtela jsem to zkusit, jeste jsem ani nebyla zasita ...) a pak jsem ho mela cele ty dve hodiny na porodnim sale. Tvaril se, ze nevi co s tim v pusince ma delat. Uz na sale mi rekli, ze mam male bradavky, a ze jsem si je mela vytahovat - no, nikdo nic takoveho nekontroluje, nikdo predem neporadi ... (ted po sesti mesicich kojeni jsou bradavky porad stejne male a netrci, takze zadne vytahovani podle me nema smysl, jen to byla prvni stresujici informace). Po vysetreni jsem ho na pokoji mela uz porad, rekli jen, ze mam kojit jak bude chtit, ale nemam ho nechal dyl jak tri hodiny bez piti - prvni den to absolutne neslo, maly chtel jen spat a pokouset se ho vzbudit a nutit mu prso nemelo vubec zadny vyznam, neprisal se.

Kojeni me dost bolelo, i kdyz technika byla snad spravna - pozdeji jsem mela doma por. asistentku, rekla, ze maly pije spravne, ale porad to bolelo. Mel malou pusinku a spravne ho prilozit byl trochu boj. Byla jsem rozhodnuta nedavat dudlik, ale kdyz chtel byt v sesti tydnech porad u prsa, a ja mela bradavky rozpraskane, nevydrzela jsem, ale snad uz to bylo dost dlouho na to, aby jsme tim rozhodili techniku.

Kojeni me nejmin do trech mesicu bolelo pokazde a dost, jako by mel v pusince ziletky. Proste mam citlivou kuzi - nemohla jsem pouzivat ani papirove vlozky ale vlnene a pres ne jeste papirove, protoze jsem mleka mela hodne a vlnene to nebyly schopne pojmout. Takze informace, ze kojeni nesmi bolet muze nektere maminky mast - byla jsem porad ve stresu, ze neco delam spatne. Po tech trech mesicich se to zacalo uklidnovat.

Co se tyce delky a cetnosti kojeni - nechavala jsem to zcela na malem - vetsinou pil pul hodiny, nekdy dyl - ke konci si uz jen tak popotahoval, moc toho nevypil, ale porad jeste polykal. Nekdy pil kazdou hodinu - pak pres noc skoro od narozeni vydrzel i 7 hodin spat. Nikdy netrpel zadnou kolikou ani nadymanim. Od trech mesicu vydrzel spat celou noc bez kojeni. Zadna zavislost na prsu se nekona. Myslim, ze brat diteti prso z pusinky, kdyz ho jeste chce, nemuze delat nic moc pekneho s psychikou toho maleho tvorecka, co jeste nicemu nerozumi a jen proste chce byt s maminkou a chova se tak, jak je "naprogramovany".

Ted je malemu 6 mesicu, dvojnasobku porodni vahy dosahl taky kolem tretiho mesice, nikdy nedostal caj ani vodu, do prikrmu se jeste moc nehrneme, ma v pul roce 9,15 kg a 69 cm ...

Mam nejak pocit, ze v necem sice dostatek informaci pomuze, ale kdyz clovek predem vi, co ho muze za problemy cekat, zbytecne se tim zabyva a stresuje, misto toho, aby to bral tak nejak prirozene ...

Takze preji vsem stastna a spokojena miminka. Lenka