Jako kdybych viděla svou neteř

Musím zcela a bez výhrad souhlasit s tímhle článkem. Jako kdyby byl psaný přesně o mé neteři. Je jí 14 a nic jiného než bokovky by na sebe nevzala. Že ona snadno podlehne módním výstřelkům vcelku chápu. Ale horší je stanovisko mojí švagrové - její matky. Nedávno jsme se zrovna o tom jak je to nezdravé mít odhalená záda bavily. Řekla jsem jí, že já to svým dětem nedovolím (zatím jim je 6 a 3, asi se to snadno tvrdí, ale budu pro to dělat všechno možné i nemožné). Podivila jsem se, že ona dceři na to nic neřekne. Odzbrojila mě odpovědí ve smyslu, že dcera (=ona moje neteř) by si pak ve třídě neškrtla. Byla by bez kamarádek a kluci by o ni nezavadili. Naprostý outsider, znemožněná. A helma na kolo? Cituji neteř: "To radši nebudu jezdit na kole, než bych to vzala na hlavu" . Přede dvěma dny jsem ji viděla, jak cca ve 21,30 (už bylo po setmění) sedí se svým bráchou a svou kamarádkou venku a povídají si. Nic proti tomu: ale venku bylo sotva 16°C a milá neteř v tílku a jak jinak než v bokových džíncách. A seděla přímo na asfaltu. Na chvíli ven vyšla i švagrová - neteř se jí zeptala, zda by nás mohla jít vyprovodit (byla jsem tam s dětmi na návštěvě a protože mladší spala až do 17 hodin,šly jsme domů takhle pozdě, bydlíme od sebe cca 10minut pešky). To jí její matka nedovolila. Ale slova: No ty jsi se zbláznila nepatřila tomu, že sedí s holými zády, v chladu a přímo na asfaltu (neméně chladném). To asi vůbec švagrová nezaznamenala. Po chvilce jsem se osmělila a zašeptala jsem směrem k neteři: "neseď na zemi". Přesedla si aspoň tak, že neseděla přímo na té zemi, ale na své noze...