Já jsem rozervanec

Patřím do skupiny rozervanců a tento článek mi přišel vhod, i když bych brala jeho větší výklad. Autor řeší problém dvou mladých lidí, kteří zatím nejsou manželé a nemají děti. Zajímalo by mě, jak mám řešit svou pozici rozervance já. V manželství jsem prodělala mnohé, ale většinou nic moc dobré a následně tím jsem ztratila lásku ke svému muži. Po několika měsících tohoto zjištění jsem se zřejmě zamilovala do jiného muže, kterého bohužel dokonale neznám. Zajímal by mě názor autora, kde vzít přirozenou rozhodnost a nebrát v potaz citlivost, když rozervanec neřeší pouze vztah mezi dvěma partnery, ale řeší zároven i rozhodnutí za děti. A je to o to těžší rozhodnutí, kdy manžel pochopí svou situaci a počne se chovat ukázkově, kouzelně a skvěle. Jak poradíte rozervanci, který je srdcem u milence a rozumem u manžela? A jak si myslíte, že dopadnu, pokud se rozhodnu pro jednoho či druhého? Myslím si, že tento problém není zas tak ojedinělý a určitě ho řeší spousta rozervanců.