Re: sním či bdím

Mohu přidat názor, syna jsem učila 3 a půl roku. A to proto, že tu v okolí nebyla jedíná škola nebo místo v takové škole,která by splňovala moje požadavky.Krom požadavku na výuku mám i požadavek na to, aby učitelé přistupovali k dětem hezky a byli jim příkladem i morálním. Aby škola nebyla nutné zlo a důvodem k učení nebyly známky, ale něco nového se dozvědět. My se třeba neučili psát kvůli jedničkám, ale abychom napsali dopis babičce a ta měla radost. Dcera chodila na jednu takovou dobrou školu, ale tu bohužel zrušili. /Byla to malotřídka/. Tak dcera přešla ve 4.tř. na tzv. státní a nestačila se divit, znalosti měla dobré,nový kolektiv taky zvládla dobře, ale přístup učitelů, nezájem o děti, to nemohla nějak rozdýchat, tak jsem si ji na 5. třídu vzala na domácí školu, zjistila jsem , že pořadavky st. školy byly mnohem menší,než domácího vdělávání a původní malotřídky.
A syn..., v polovině 4.tř. se uvolnilo místo na jedné výborné škole, sice platím školné, nijak vysoké, ale nemusím zas kupovat žádné pomůcky a sešity do školy. Syn se zařadil bez problémů, není nijak ušláplý ani nemá problémy s dětmi. Teď chodí do 6.tř.
Je fakt, že děti navštěvovaly různé kroužky.
Na domácí vzdělávání nedám dopustit. Dokud školství v tomto státu bude takové jaké je a dobrý učitel bude světlou vyjimkou,podvod bude běžnou součástí zkoušky a písemky, lhaní bude normou a ničení školního majetku samozřejmostí , tak ať se deti raději učí doma.