Re: Rituály

U nás nadělovali Ježíškovi andělíčci. Přišlo nám to jako dětem úplně jasný. Ježíšek má narozeniny, tak přeci nebude nadělovat. To on by spíš měl dostat nějaké dárky (abychom třeba byly hodné). S dárky jsme to dělali tak, že od nejmenšího člena rodiny každý nanosil před večeří pod stromeček svoje dárky pro ostatní, no a protože rodiče byli až nakonec, tak ta hromada nějak "zázračně" narostla. A pak jsme večeřeli a čekali na zazvonění a jako náhodou šel táta po večeři na záchod a přitom zazvonil. Žádné rozčarování z toho, že si nadělujeme navzájem, jsem nezažila, a dodnes jsou pro nás vánoční rituály taková společná hra, kdy se jeden druhého snaží potěšit tím, že zapojí fantazii. Třeba brácha když se jednou nudil a zlobil, už byl větší, tak sestrojil z merkuru, drátů a baterií zvonění, které fungovalo, když všichni seděli u stolu a on jen hrozně nenápadně tahal za špagátek. No samozřejmě se mu to zaseklo :) Promiňte, trochu jsem se rozepsala, ale prostě ráda vzpomínám na to, jak se na Vánoce rozveselujeme ochotnou účastí na společných ptákovinách...