Re: Prvouka
Ahoj,
taky se přidám s veselou příhodou. Jednou se mě paní učitelka ze školky zeptala, jak zvládáme tolik psů v paneláku. Nechápavě jsem na ni zírala. Ukázalo se, že synek ve školce vypráví, že máme v bytě chov dalmatinů. Dodnes si ho kvůli tomu dobíráme.
Loni jsem zase potkala synovu učitelku ze ZŠ, on už byl v té době v primě na gymnáziu. A ona se mě zeptala, jestli už jsme přestěhovaní. Prý jí syn říkal, že stavíme řadový domek ve Zdiměřicích (nemám tušení, kde to je!), ovšem není to jednoduché, protože máme velikou hypotéku. Něco jsem zamumlala a kvapně se rozloučila. Tentokrát jsem se ale na kluka dost zlobila, ve dvanácti letech si takhle vymýšlet! Slíbil mi, že už to dělat nebude, snad z toho vyrostl...
J.
Odpovědět