nejsem sama!hura
Mam podobny problem, jaky jsem si precetla v predchozich prispevcich...!Zjistila jsem, ze nejsem sama...to je uleva! Mam syna 2 roky a 4 mesice. Do nedavne doby byl velice galantni, vsechno pujcoval a rozdelil se, byla jsem rada, ze nemusim resit rvacky a sceny, ktere jsem kolem videla. Jak jsem si lebedila, ze me se to netyka! Jenze ouha, preslo par mesicu a muj milovany syn, bezi a klidne nekoho povali nebo bouchne a to ditko ani netusi, ze je stredem utoku a ani mu nic nebere. Premyslela jsme cim to muze byt, jsme normalni rodina, chodime mezi lidi a mezi deti a doma nasili nevidi, na TV nekouka, pouze na pohadky a to jen na ty pro nejmensi...Na nic jsem neprisla, co by mohlo byt pricinou, tou pravou.Opravdu to stoji nervy to vydrzet a nekdy ruka uleti a i slzy bezmoci vytrysknout, padne otazka proc zrovna ja? Duvody jsou ruzne a u kazdeho ditete jine. Ale u naseho ditete je to zpusobeno hlavne tim, ze se boji,a proto radeji rozda nez dostane...Je ve veku, ze se sice domluvi, ale uplne jisty si tim zatim neni. Proto mu radeji vse vysvetluju, ze by se mu to taky nelibilo, poucuju, bezim za poskozenym ditetem a musi se omluvit a pohladit...a pevne verim, ze z toho vyroste...a najde si svou sebeduveru. Do te doby nezbyva, nez hladit, chvalit i za maly uspech a milovat a ubezpecovat o vasi lasce...!Vse nam na stejne lodi preji pevne nervy a ubezpecuji, nejste v tom sami...!To je jen takove obdobi!To prejde!!!
Odpovědět