Re: To jsem se pobavila

abych se tedy ještě vložila do diskuse:
Skutečně jsem reagovala na příspěvek: "OBcas vyluxuje, ale nevidi bordel, tak luxuje az kdyz to reknu potreti - sam od sebe ne..
neuvari, tedy jednuducha jidla jako file a brambor jo, ale svickovou ne, neupece, vypere , kdyz mu nandam pradlo do pracky a on ma jen stisknout knofli, pak je schopen i povesit (ale desive, takze zehleni zabere 2x tolik casu) nevyzehli...." a ještě na jeden podobný, kde se někdo chlubil kuchařskou neschopností svého muže. Neříkám, že to má caira špatně, říkám, že pokud se jí něco nelíbí, tak si to má zařídit jinak; pokud je s tímto stavem spokojená, pak není co řešit.
Auto nemáme, jsme v dosahu veřejné dopravy, takže výměnu oleje neřešíme.
Nemyslím si, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše. Jako u cizinky, já i můj muž jsme ze Země. Nepopírám, že mezi mužem a ženou jsou rozdíly, co se mi ale nelíbí je zneužívání této "teorie" v případě, kdy si to někdo jen chce zjednodušit nebo druhé pohlaví nějak "trefně charakterizovat"... jako třeba "chlapům to praní stejně nikdy nepůjde, oni jsou ti lovci" nebo "ženský jsou všechny strašně ukecaný a řídí se jenom nějakými pocity".
Chlapi jsou taky inteligentní a praktičtí tvorové, pro průměrně inteligentního muže prostě nevidím překážku v tom, aby uměl takové primitivní úkony. Něco jiného je, když mu to maminka a pak manželka neustále vtlouká do hlavy, jak je nemotornej a že si to radši všechno dělá sama.

S tím rozdělením/nerozdělením prací bych chtěla zdůraznit, že jste smrskli dohromady dvě různé kategorie, tj. práce občasné/sezónní (výměna oleje, motorová pila, vyřizování na úřadech apod.) a práce pravidelné, tj. každodenní/týdenní (mytí nádobí, praní, vysávání, přebalování dítěte, vaření, mytí podlah...). Tedy to, že jsme partneři, neznamená, že se musíme v sezónních pracech pravidelně střídat, já musím řezat motorovou pilou a manžel musí vyřizovat pojištění. V tomto případě je třeba i vhodné si úkoly rozdělit tak, aby to jeden měl "líp zvládnuto", měl třeba přehled o těch úřadech atd. Ale uvědomme si, že toto jsou práce které je třeba udělat jednou za čas a jak jsem říkala, důležité na nich je, že nepředstavují takovou tu "ubíjející rutinu". Každej děláme nějakou tu sezónní práci. Ale nesmí to být tak, že jeden jenom dělá ty sezónní práce kolem baráku... v květnu natře plot, v červnu vymění olej, v říjnu přezuje pneumatiky, v listopadu seřadí hrábě v kůlně a druhý sám celý rok denně myje nádobí, vaří a má na hrbu celé to množství té domácí rutiny.
U prací, které se provádějí denně/často si prostě myslím, že to musí umět oba. Protože domácnost musí fungovat pořád (jasně že je to možné dělat i tak, že když žena onemocní, tak muž jí 2 týdny v restauraci a manželka pak po návratu z nemocnice tráví týden asanací bordelu... ale já prostě toto nemám zapotřebí). Neznamená to, že se ve všem ti dva musí přesně napůl střídat "včera jsem myla já, dneska musíš ty", důležitá je možnost vzájemné zástupnosti. Jasně že si to pak třeba i nějak rozdělíme (jako třeba že já umývám nádobí častěji než muž a on zase víc vysává, protože já jsem alergik, můj muž třeba častěji smaží řízky než já)... tady jde o tu MOŽNOST ZÁSTUPU. Mámě je dnes blbě, ale svět se nezastaví, děti dostanou najíst a půjdou zítra v čistým oblečení do školy tak jako kterýkoli jiný den.
Všechno co tím chci říci, je, že prostě mně nevyhovuje model, kdy jeden z partnerů občas vyzobne nějaké to vyměnění oleje v autě, ořeže stromy, přezuje pneumatiky a druhý musí dělat všechny každodenní práce doma. To prostě není spravedlivé dělení. Máme to tak, že sezonní práce máme vesměs nějak rozdělené (já taky víc lítám po úřadech, manžel zase řeší větší průsery s PC... ale můžeme se v tom i zastoupit) a domácí každodenní úkony prostě děláme oba jak máme čas tak, aby to doma šlapalo.

Takže si to zařiďte jak to vyhovuje právě vám a pokud se vám něco nelíbí, tak problém řešte s partnerem.